Obyvatelům Prostějova, hlavně těm z jeho jižní části, chybí zeleň. Město přitom dlouhodobě bojuje s nadměrným množstvím polétavého prachu z dopravy a průmyslu.
V posledních letech se s tím vedení tamní radnice snaží konečně něco udělat, naposledy představilo plán na vytvoření velkého zeleného pásu.
Zatímco na severu Prostějova slouží lidem alespoň lesopark Hloučela, na opačné straně jsou jen pole, cesty a prach.
Radní už podnikají kroky, které to mají změnit. “Navrhujeme výkup 4 753 metrů čtverečních pozemků. Problematiku výkupu pro zelený pás na jihu města řešíme již nějaký čas, konkrétně od ledna 2019,“ nastínil náměstek primátora Jiří Pospíšil.
Na celé území, které má rozlohu přes 30 hektarů, již město nechalo dokonce zpracovat územní studii.
“Následně jsme podle zpřesněných výstupů z této studie zmenšili plochy potřebných pozemků na dvanáct hektarů a výkup rozdělili do tří etap. Odbor správy a údržby majetku již oslovil vlastníky a nyní jednotlivé případy postupně řešíme,“ dodal Pospíšil.
Stromy a keře tvoří jen 7 procent rozlohy města
Území, kde by měl vzniknout zelený pás, je přibližně ohraničené ze západu ulicí Čechovickou, z východu Brněnskou a z boku ulicí Jaroslava Kaštila až po ulici Za Určickou. Celkem je zde kolem šedesáti pozemků různých vlastníků.
Nedostatečnou zeleň potvrdila například analýza Evropské agentury pro životní prostředí. V žebříčku šedesátky měst České republiky skončil Prostějov s pouhými 7,14 procenta zeleně na svém území na 53. místě.
Prostějov navíc leží v kotlině, což z něj kvůli znečištění z rozvinutého průmyslu v kombinaci s polétavým prachem a zplodinami z dopravy činí jedno z nejznečištěnějších tuzemských měst.
Podle opozice měla příprava jižního pásu začít už dávno. Před dvěma lety například hnutí Na rovinu navrhovalo jako bod jednání zastupitelstva právě výkupy pozemků pro zelený pás, což neprošlo.
“Zelený pás na jihu města by měl tvořit protiváhu biokoridoru Hloučela. Veřejná zeleň má ekologickou i rekreační funkci, na jižním okraji města je ale zastoupena nedostatečně. O záměru rozšiřování ploch zeleně se zmiňuje územní plán i strategie rozvoje zeleně. Bohužel zařazení tohoto bodu neprošlo. Budeme i nadále vyvíjet tlak na vedení města, aby se pozemky pro zelený pás začaly vykupovat. Když je to v této části města možné pro průmyslovou zónu, jistě to půjde i pro zeleň,“ prohlásil opoziční zastupitel Petr Ošťádal.
Pro vybudování zeleného pásu na jihu je i další opoziční zastupitel Aleš Matyášek. “Moderní město nezbytně potřebuje druhý lesopark podél celé jižní části a jeho vznik dlouhodobě prosazujeme,“ poznamenal.
Přibyly dva parky, kácení zvedlo vlny nevole
Prostějovská radnice argumentuje, že výkupy již nastartovala, a kromě toho v posledních letech vybudovala také dva parky.
Jeden stojí právě na jihu města poblíž Okružní ulice vedle nové výstavby v ulici V Polích. Přišel na 21 milionů korun a zahrnuje zeleň, stezky, zpevněné plochy, mobiliář a jezírko, které je součástí moderního systému hospodaření se srážkovou vodou.
“Vybudování tohoto parku považuji s ohledem na životní prostředí v Prostějově za zcela zásadní. Je třeba co možná nejvíce posílit zelené plíce města,“ řekla náměstkyně primátora Milada Sokolová, která má na starosti právě životní prostředí.
Další park pak radnice vysadila také v těsné blízkosti lesoparku Hloučela.
Vedení Prostějova rovněž dodává, že neustále rozšiřuje plochy drobné zeleně, jako jsou záhony květin či městských lučních porostů.
“Uzavřeli jsme dodatek ke smlouvě o péči o nově vzniklá místa se zelení a květinami. Konkrétně šlo o okrasnou zeleň a letničkové záhony v centru,“ podotkl náměstek Pospíšil.
Za údržbu zeleně Prostějov ročně utratí téměř 33 milionů korun. Na druhé straně ovšem město opakovaně čelí kritice, že bezhlavě kácí stromy.
Třeba likvidaci aleje japonských třešní před několika lety naštvaní obyvatelé označili za „masakr motorovou pilou“, naposledy pak vzbudilo obrovské rozhořčení pokácení zdravých stromů v ulici Česká kvůli opravě vodovodu.