Jeden z nejrychlejších nárůstů průměrné mzdy v rámci Česka je výsledkem toho, že firmám v regionu v současnosti chybí zhruba jedenáct tisíc lidí. Zaplnit volné pozice jde ztuha, mimo jiné i kvůli nezaměstnanosti na úrovni 3,4 procenta, zároveň musí podniky bojovat i udržení stávajících zaměstnanců.
Vzájemná provázanost nízké nezaměstnanosti a růstu mezd je podle odborníků zřetelná.
„K masivnějšímu zvyšování mezd jsou firmy donuceny několika faktory. Hlavním je stále extrémně nízká nezaměstnanost, a tedy akutní nedostatek lidí na trhu práce,“ říká například ředitel Okresní hospodářské komory Olomouc Radim Kašpar.
Počet uchazečů o zaměstnání se v únoru snížil o více než čtyři stovky, na zhruba 15 tisíc. Ale ještě více vypovídá o situaci na trhu práce meziroční srovnání – loni v únoru bylo bez práce o čtyři tisíce lidí více.
„Zároveň bylo na pracovním trhu ke konci února 10 762 volných míst, takže příležitostí je dostatek,“ uvádí analytik úřadu práce v Olomouckém kraji Jaroslav Mikšaník.
V některých obcích klesla nezaměstnanost i na nulovou hodnotu
Nezaměstnanost napříč regionem se ovšem výrazně liší. Existují například obce s nulovou nezaměstnaností, jinde naopak počet lidí bez práce šplhá nad deset procent.
Absolutní zaměstnaností se mohou pochlubit Šléglov na Šumpersku nebo Oprostovice a Lhotka na Přerovsku.
„Řekla bych, že to svědčí o schopnostech a pracovitosti našich obyvatel,“ míní starostka Šléglova Dita Pešková.
Naopak v Měrovicích nad Hanou na Přerovsku mají přesně opačné starosti. Bez práce je tam téměř 13 procent lidí v produktivním věku.
„Je to dané složením obyvatelstva. Žije tady vysoké procento Romů. Snažíme se problém řešit zaměstnáváním některých lidí v obci, ale to bohužel nestačí,“ krčí rameny starosta Měrovic Ladislav Bařina.
Celkově je však současná situace pro zaměstnavatele často dramatická. A nedostatek lidí pociťují i v oblastech, kde si to ještě před pár lety nikdo nedokázal představit, například na Jesenicku, kde je nezaměstnanost dlouhodobě nejvyšší.
„Když jsem potřeboval další zaměstnance do rozvíjející se výroby, musel jsem se obrátit do Polska, protože tady bych je nesehnal,“ popisuje třeba majitel firmy Plastkon Mikulovice Daniel Hama. Z Polska nakonec nabral tento významný evropský producent plastových výrobků pro dům a zahradu přes třicet lidí.
Prudké zvyšování mezd může firmy v budoucnu ohrozit
Také Hama ovšem potvrzuje, že současná situace má přímý vliv na výši mezd.
„Zvyšují se všude, takže jsme navyšovali i my. Bylo to zhruba o osm procent,“ nastínil.
Šéf olomoucké hospodářské komory přitom poukazuje ještě na další faktor, který podle něj průměrné mzdy žene vzhůru.
„Vedle nízké nezaměstnanosti je to i plošné navyšování mezd ve veřejném sektoru a zvyšování počtu úředníků. Veřejný sektor tak firmám vysává zaměstnance,“ upozorňuje Radim Kašpar, podle něhož současný stav představuje pro firmy značné riziko.
„Leckdy navyšují mzdy na hranu svých možností, a ne v souladu se zvyšující se produktivitou či růstem. To je velmi nebezpečné a některé firmy to může při oslabení ekonomiky přivést do existenčních potíží. Optikou zaměstnanců je však zvyšování mezd samozřejmě dobré a má svůj pozitivní dopad i pro ekonomiku - lidé ty peníze utrácejí a vracejí je tak do ní zpět,“ shrnul Kašpar.