„Pokud jde o kůrovce, máme dobojováno. To, co vidíte, jsou zbytky. Ještě dva roky zpátky jsem si říkal, že kdyby se stal zázrak a přišla dvě mokrá léta za sebou, tak to půjde zastavit. Dnes už není co,“ krčí rameny Ivo Koláček, zástupce ředitele Lesů města Olomouce.
Rozhlíží se při tom po mýtině nad Huzovou, kde má městská společnost jedno z polesí. Místní správci zažívají pátý extrémní rok v řadě – suché a horké léto ideální pro bezuzdné množení lýkožrouta smrkového, brouka, který v polesí spásl nejen všechny smrky a jedle, ale pustil se i do modřínů, které mu za normálních okolností nechutnají.
Za čtyři roky tady lesníci vytěžili vše, co měli mýtit dalších čtyřicet let. Desítky roků teď budou na holinách sázet a pečovat o stromky nové. Zatímco za běžné situace zalesňovali na dvoutisícové ploše olomouckých lesů kolem 20 až 30 hektarů holin ročně, v průběhu posledních tří let se objem prací neustále zvyšoval až na úroveň přesahující 140 hektarů osázených holin za jediný rok.
Dřív tu z osmdesáti procent převažoval smrk, v budoucnu to budou hlavně listnaté stromy.
„V 90 procentech sázíme listnáče, hlavně buk a dub, z jehličnanů pak modřín a jedle. Snažíme se zachovat i malý podíl smrku, dáváme mu šanci. V této nadmořské výšce je tento strom původní. Nechceme lesy překlopit na čistý buk, protože to by byl poukaz na průšvih zase z jiné strany,“ vysvětluje Koláček.
„Smrkový porost nám hynul pod rukama“
Správci lesů města Šternberka naopak dávají v případě jehličnanů naději už jenom jedli, drtinou většinu holin však zalesňují listnáči.
„Většinou jsou to buky, duby, lípy. V největším poměru jsou ale zastoupeny buky, těm dáváme největší šanci, protože se jim u nás daří. Smrk sem úplně nepatřil, jak se nyní ukázalo,“ podotýká vedoucí odboru životního prostředí šternberského městského úřadu Jarmila Fréharová.
Město vlastní 305 hektarů lesů kolem Těšíkova, Dalova, na Chabičově, či v lokalitách Aleš a Kiosk nad Šternberkem. I tam lesníci s těžbou končí.
„Už není co těžit, jsme na konci,“ potvrzuje Fréharová s tím, že před kalamitou dosahovala těžba ve zdejších lesích 2,5 tisíce kubíků za rok. V roce 2016 se vyšplhala na 8 800, o rok později na 13 tisíc a vloni až na rekordních 22 tisíc kubíků.
„Vesměs všechno byl smrkový porost, který nám hynul pod rukama,“ dodala Fréharová.
Zalesňování holin město na tři roky svěřilo vysoutěžené společnosti, ta jen během jara vysázela 230 tisíc stromků, kterým se zatím daří.
„Jsou v minerální půdě, takže neschnou,“ pochvaluje si šéfka odboru životního prostředí.
Plochy nově vysazených lesů jsou rekordní
Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplynulo, že v Olomouckém kraji bylo v roce 2018 nově zalesněno rekordních 3 890 hektarů, což bylo nejvíc v Česku. Ještě v letech 2007 až 2015 to přitom v regionu bylo v průměru 1 404 hektarů.
Při zalesňování holin se všichni správci snaží snížit podíl smrků, které jsou více náchylné na sucho, a snáze tak podlehnou kůrovci i větru. Loni v kraji listnatými dřevinami podle ČSÚ zalesnili 2 100 hektarů a jehličnatými 1 790 hektarů, z toho na smrky připadlo 1 253 hektarů.
Kromě severní části Olomoucka postihla kůrovcová kalamita nejvíce lesy v Jeseníkách a na Libavé. Například Vojenské lesy a statky (VLS) zde loni zalesnily 1 900 hektarů poškozených kůrovcem, suchem a větrem.
„Letošní umělá obnova lesa je zde plánována na zhruba 2 000 hektarech,“ řekl mluvčí VLS Jan Sotona. Podnik chce letos vysadit zhruba 23 milionů stromů v hodnotě 320 milionů korun.
Státní podnik Lesy ČR, který rovněž hospodaří v lesích na Šternbersku a Jesenicku, plánuje letos výsadbu 4,4 milionu stromů na 683 hektarech. Loni podnik v regionu vytěžil téměř 571 tisíc kubíků kůrovcového dřeva a 413 tisíc kubíků dřeva poškozeného větrem. Stav holin se na konci roku zastavil na ploše 2 016 hektarů. V Jeseníkách však na rozdíl od nižších poloh boj s kůrovcem ještě nekončí, i proto Lesy ČR letos vytěží další téměř milion kubíků.
V lesích arcibiskupství letos vysadí přes tři miliony stromů
Také Arcibiskupské lesy a statky Olomouc letos v kraji odtěží zhruba 550 tisíc kubíků, o 50 tisíc víc než loni.
„Přímo úměrně s výší těžby narůstá také potřeba zalesňování, které je pro nás prioritou číslo jedna,“ ujišťuje mluvčí Dagmar Málková.
Společnost Arcibiskupství olomouckého loni v regionu vysadila zhruba dva miliony sazenic, letos to bude téměř jednou tolik.
„V první jarní etapě jsme zasadili více než 1,7 milionu kusů a na podzim nás čeká stejné množství,“ doplnila Málková.