Zoo ukázala malé medvědokočky, jejich odchov vyžaduje genetickou analýzu

  17:04
Olomoucká zoo se pochlubila dalším úspěchem v chovu exotických zvířat a to mláďaty binturongů narozenými v květnu. Chov těchto cibetkovitých šelem je v zoologických zahradách poměrně složitý, rozmnožování je totiž možné pouze u jedinců stejného poddruhu, což je ale bez genetické analýzy takřka nemožné rozlišit.

Dalšími letošními přírůstky olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku jsou dvě mláďata binturongů, cibetkovitých šelem nazývaných též medvědokočky. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

„Mláďata zde zůstanou do určitého věku. Potom je propůjčujeme, darujeme nebo prodáváme do spřátelených zoologických zahrad. Určitě nám tu tedy nezůstane celá rodina, aby tu zase byl prostor pro další mláďata,“ uvedla mluvčí zoologické zahrady na Svatém Kopečku Iveta Grónská.

Dvě mladé samičky se narodily zkušeným rodičům Gerrymu a Tereze, kteří tak za sebou mají už celkem deset vrhů.

„Ze všech mláďat jsou tato nejdivočejší a současně nejzdatnější horolezci. Pokud je potřeba, tatínek chrání celou rodinu, stoupne si vždy před všechny její členy a dělá ze sebe více medvěda než kočku,“ popsala své svěřence ošetřovatelka Dana Reisigová.

Úspěch v chovu medvědokoček, jak jsou zvířata též nazývána, zoo zaznamenala až roku 2012. Od té doby se v zoo podařilo odchovat dvacet mláďat z celkového počtu třiadvaceti narozených od roku 1990.

Zvláštní dlouhoocasá stvoření stráví většinu svého života v korunách stromů. Právě k tomu využívají chápavý ocas, jenž jim pomáhá udržet rovnováhu ve velkých výškách. Stejně jako u mnoha dalších živočišných i rostlinných druhů je i počet medvědokoček ve volné přírodě v posledních letech ohrožen zejména kvůli ničení pralesů v jihovýchodní Asii, odkud šelmy pocházejí.

„Jde o největší cibetkovitou šelmu vůbec, která má svůj přirozený domov v Asii. Bohužel kácením pralesů jí toto přirozené prostředí ubývá před očima,“ dodala mluvčí olomoucké zoo.

Autoři: