iDNES.cz

Supercentrum vědy v Olomouci bude, spory ale nekončí. Fakulta hrozí žalobou

  10:16
Po téměř dvou letech vyhrocených debat, které postupně přerostly doslova ve „válku vědců“, schválil ve středu Akademický senát Univerzity Palackého v Olomouci (UP) těsnou většinou potřebných hlasů vznik nového vysokoškolského ústavu. Ani tím ale zřejmě není celá záležitost uzavřena.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Do autonomní jednotky nazvané Český institut výzkumu a pokročilých technologií UP s anglickou zkratkou CATRIN přejdou dvě výzkumná centra přírodovědecké fakulty (PřF) a část Ústavu molekulární a translační medicíny, který je součástí lékařské fakulty.

Přírodovědecká fakulta, která přijde o Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů společně s Centrem regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, s rozdělením od začátku nesouhlasí a hodlá se proti rozhodnutí senátu bránit. Zvažuje dokonce žalobu.

„Akademická obec fakulty dala jasně najevo, že s touto organizační změnou nesouhlasí a vyzvala senát univerzity, aby zastavil kroky vedoucí ke zřízení vysokoškolského ústavu. Toto usnesení je závazné, proto musím bránit integritu fakulty všemi legislativními prostředky,“ řekl děkan PřF Martin Kubala.

Za přírodovědce se postavil nový děkan právnické fakulty Václav Stehlík a senátoři-právníci, kteří chtěli, aby univerzita dál jednala o modelu, se kterým by PřF souhlasila, a neprosazovala své zájmy silou.

Rektor: Špičková věda vyžaduje absenci demokracie

Podle rektora Jaroslava Millera by však další jednání nikam nevedla a nastal čas záležitost rozhodnout. Se vznikem ústavu včera dokonce spojil své další setrvání ve funkci.

„Dávám za tuto strategickou věc hlavu na špalek. Pokud to dnes ‚nedopadne‘, ke 31. březnu 2021 rezignuji,“ prohlásil.

Miller a společně s ním i většina prorektorů či ředitelé vědeckých center jsou přesvědčeni, že jen spojením vědecko-výzkumných kapacit si univerzita po roce 2020, kdy skončí státní a evropské dotace, sáhne na světové granty.

Vedení PřF naopak upozorňuje, že vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry poškodí mateřskou fakultu, která je pomohla vybudovat. Na detailech vědeckého rozvodu se jeho aktéři zatím nedohodli.

„Špičková věda vyžaduje absenci demokracie a hlavně autonomii manažerského řízení,“ argumentoval před senátem Miller v emotivním projevu. Podle něj má olomoucká univerzita na víc než „hrát okresní ligu“ a srovnávat se jen s regionálními vysokými školami.

Nový ústav začne fungovat od října, podle ředitelů vědeckých center PřF projevilo přání pracovat v něm zatím 260 zaměstnanců.

Střety o vznik vědeckého supercentra začaly už na podzim 2018 a postupně je provázela obvinění například ze zkreslování dat či neetického chování týkající se někdy i řadu let starých událostí. Vše vycházelo najevo právě během bojů o nový ústav, přičemž aktéry byli z velké části přední zástupci z řad tábora podporovatelů či naopak odmítačů „osamostatnění“ vědeckých center.

zpět na článek