Rezignujte, vyzval rektor bojující šéfy olomoucké fakulty a centra vědy

  11:20
Vyhrocenou situaci na olomoucké přírodovědecké fakultě, kde se skupiny vědců už rok přou kvůli vzniku nového vysokoškolského ústavu, mají pomoct vyřešit rezignace děkana fakulty Martina Kubaly a šéfa Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Radka Zbořila. Vyzvali je k tomu rektor a děkani zbývajících sedmi fakult.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Dění na přírodovědecké fakultě (PřF) vygradovalo minulý týden, kdy zaměstnanci Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) vyhlásili stávkovou pohotovost. Podle vedení Univerzity Palackého je situace kritická, protože ve vědeckém centru, které je součástí fakulty, jsou ohroženy špičkové výzkumy za stovky milionů korun.

„Spolu s děkany věříme, že by navržené gesto obou stran mohlo odblokovat situaci a dát nový impulz vzájemné komunikaci i napomoci zlepšení atmosféry na celé univerzitě,“ tlumočil ve středu názor rektora, který je na zahraniční cestě, prorektor pro vnější záležitosti Petr Bilík. Rozhodnutí obou funkcionářů rektor očekává do pondělí 9. září.

Radek Zbořil ve svém středečním vyjádření napsal, že krok pro zklidnění situace už udělal v červnu, kdy mu Správní rada RCPTM schválila čerpání tvůrčího volna, aby se mimo jiné mohl věnovat přípravě nových grantových projektů. Centrum nyní řídí Zbořilův dřívější zástupce Michal Otyepka.

„Pověření prof. Otyepky výkonem funkce generálního ředitele RCPTM stvrdil podpisem i děkan přírodovědecké fakulty. Myslím si, že obdobně vstřícně by měl postupovat děkan a přenechat vedení fakulty pověřenému zástupci, tak jak to navrhuje pan rektor v dopise, který jsme od něj s panem děkanem obdrželi,“ dodal Zbořil.

Děkan: Výzva je neopodstatněný zásah do záležitostí fakulty

Děkan Kubala však považuje rektorovu výzvu k odstoupení za velmi kontroverzní krok.

„Výzva postrádá věcný důvod a obrovská vlna podpory, které se mi dostává od celého vedení fakulty i z akademické obce, mě utvrzují v přesvědčení, že svou práci pro fakultu vykonávám dobře a hodlám v ní pokračovat,“ sdělil.

Za děkanem stojí i všech pět proděkanů přírodovědecké fakulty. „Martina Kubalu zvolil akademický senát běžným demokratickým způsobem. Nesystémové a především neopodstatněné zásahy vedení univerzity do záležitostí přírodovědecké fakulty proto považujeme za nepřijatelné. Děkan Kubala má naši plnou podporu,“ prohlásili.

Válka mezi přírodovědci začala loni na podzim poté, co vedení univerzity bez dřívější diskuse s akademiky zveřejnilo plán na vyvedení obou vědeckých center (kromě RCPTM také Centra regionu Haná) z mateřské fakulty.

Spolu s Ústavem molekulární a translační medicíny, který se odloučí od lékařské fakulty, mají vytvořit nový vysokoškolský ústav CIST zaměřený na excelentní výzkum. Vedení přírodovědecké fakulty, která pomohla centra před zhruba deseti lety vybudovat, způsob tohoto vědeckého rozvodu kritizovalo. Na podmínkách odloučení se obě strany ani po roce nedohodly.

Pracujeme teď pod tlakem a v nejistotě, říkají vědci

Výzva k odstoupení Kubaly i Zbořila paradoxně přišla den poté, co děkan fakulty předložil vedení UP návrh technické dohody, která má umožnit vznik nového ústavu.

„Děkan nijak neohrožuje řešení projektů center v řádu stovek milionů korun, jak tvrdí vedení UP. Technická dohoda deklaruje, že PřF UP uvolní pro CIST všechny projekty, jejichž hlavní řešitelé do CIST odejdou,“ upozornili proděkani fakulty.

Zaměstnanci RCPTM, kteří koncem srpna zahájili stávkovou pohotovost, vidí vše jinak. Tvrdí, že kvůli vedení fakulty pracují dlouhou dobu pod tlakem a v nejistotě, které už přiměly k odchodu několik špičkových vědců.

Stávkou pohrozili krátce poté, co děkan vyhlásil konkurz na nového ředitele centra. Podle Kubaly jde pouze o administrativní krok, neboť řediteli RCPTM v září vyprší pětileté funkční období.

Zástupci RCPTM ale argumentují, že funkce ředitele díky prodloužení předchozího děkana končí až příští rok. Odstoupení Kubaly z funkce by zaměstnanci centra přivítali.

„Nevíme jistě, zda to povede k ukončení stávkové pohotovosti, ale spatřujeme v tom alespoň šanci na obnovení komunikace,“ řekl za tamní vědce Jakub Navařík.