Olomoucký děkan vyzvaný rektorem k rezignaci zůstává, podepsali dohodu

  11:50
Rektor olomoucké Univerzity Palackého Jaroslav Miller neodvolá děkana přírodovědecké fakulty Martina Kubalu, kterého minulý týden vyzval ke zvážení setrvání ve funkci. Kubala odmítl rezignovat, ale zaručil se za zdárné dokončení grantů v centru, jež drží stávkovou pohotovost. Oba funkcionáři podepsali dohodu.

Rektor olomoucké Univerzity Palackého Jaroslav Miller (vlevo) a děkan přírodovědecké fakulty Martin Kubala na snímku z loňské inaugurace pěti nových děkanů. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Rektor vyzval děkana Kubalu a současně také ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Radka Zbořila ke zvážení rezignace minulý týden ve snaze uklidnit spory mezi přírodovědci, kteří spolu už rok válčí kvůli vzniku nového vysokoškolského ústavu.

Kubala odstoupit odmítl, na pondělní schůzce s rektorem se ale mimo jiné zavázal, že fakulta zajistí podmínky pro úspěšné řešení klíčových výzkumů v RCPTM a pokud budou granty a řešitelské týmy součástí přírodovědecké fakulty, ponese tato škola plnou zodpovědnost za případné sankce spojené s jejich plněním.

„Na základě této garance se rektor UP zavazuje neiniciovat odvolání Martina Kubaly z pozice děkana fakulty,“ napsali ve společném prohlášení.

Za děkana se postavilo všech pět proděkanů fakulty a v internetové petici na jeho podporu dalších pět stovek lidí.

„Obrovskou vlnu podpory, které se mi dostává od celého vedení fakulty i z akademické obce, vnímám jako závazek pracovat pro fakultu i v dalším období. Nevidím jediný věcný důvod, proč bych měl odstoupit,“ uvedl nyní.

Výzvu k rezignaci nepřijal ani ředitel RCPTM Zbořil. V pondělí uvedl, že na jeho názoru se nic nezměnilo. Krok pro zklidnění situace už podle svých slov udělal před prázdninami, kdy mu Správní rada RCPTM schválila čerpání tvůrčího volna. Výkonem funkce generálního ředitele je nyní pověřen Zbořilův zástupce Michal Otyepka.

„Myslím si, že obdobně vstřícně by měl postupovat děkan a přenechat vedení fakulty pověřenému zástupci,“ sdělil Zbořil minulý týden.

Vědci mluví o nejistotě a tlaku, podle děkana jde o kauzu ředitele

Dohoda mezi rektorem a děkanem má uklidnit především situaci v RCPTM, jehož zaměstnanci na konci srpna vyhlásili stávkovou pohotovost. Upozornili, že už dlouho pracují v nejistotě, pod tlakem a že jsou tak vážně ohroženy vědecké granty za stovky milionů korun.

Kubala již dříve uvedl, že pracovníci centra nemají ke stávce důvod a pravým účelem je odvést pozornost od kauzy ředitele Zbořila. U elitního chemika etická komise univerzity v červnu došla k závěru, že inicioval manipulaci s grafem v odborném článku. Zbořil to odmítá a naopak považuje za účelové, že se dvanáct let starý případ řeší právě v době vzniku nového ústavu.

Výzva k rezignaci děkana a ředitele Zbořila nebyla na univerzitě poslední. Mezi akademiky nyní koluje i apel předsedů fakultních akademických senátů na podporu etické komise univerzity.

Podle autorů výzvy se vedení univerzity dostatečně jasně nevypořádalo s jejími závěry ve Zbořilově kauze, když se rektor neztotožnil s názorem, že Zbořil falšování dat inicioval, navíc se objevily snahy o dehonestaci některých jejích členů.

„Vnímali jsme, že komise je pod tlakem, a chtěli jsme se kolegů zastat. Mandát dostali od nás, přišlo nám, že toto zastání ze strany vedení univerzity chybí,“ vysvětlil jeden z autorů výzvy Jan Strojil z lékařské fakulty.

Nařčení z neetického chování čelil i předseda etické komise

Podezření z neetického chování čelil i sám předseda komise, hematoonkolog Karel Indrák. Podnět rektorovi koncem června zaslali chemici Radek Zbořil a Zdeněk Trávníček, kteří poukazovali na to, že Indrák je spoluautorem článku, který v rozporu s vědeckou etikou vyšel v roce 2006 jako identický text ve třech různých zdravotnických časopisech.

Trávníček se Zbořilem žádali anulovat všechna usnesení komise za dobu, co jí Indrák předsedá. Rektor podnět odmítl jako nedůvodný, ovšem jen v interní mailové komunikaci, ne veřejně.

Indrák vysvětlil, že text vyšel třikrát se souhlasem redakčních rad všech časopisů.

„Nešlo o odborný článek, ale léčebná doporučení ohledně transplantací kostní dřeně, která bylo potřeba rozšířit mezi co největší množství lékařů. Podílelo se na něm asi 15 autorů. Tímto způsobem se odborná doporučení šíří i mezinárodně, není to nic abnormálního,“ podotkl.

Po včerejší schůzce se signatáři se k výzvě na podporu etické komise vyjádřilo i vedení univerzity.

„Shodli jsme se, že je do budoucna nutná přímější vzájemná komunikace mezi etickou komisí a rektorátem a odstranění jakýchkoliv tlaků na rozhodovací proces, stejně jako přesnější zdůvodnění rozhodnutí ze strany rektora UP,“ uvedl prorektor Petr Bilík.