Jak váš nápad vznikl?
Recyklace plastového materiálu pro využití ve 3D tiskárnách není úplná novinka. Nadšenci to doma zkouší, většinou aby ušetřili. Podobně jsem začínal i já, protože mám 3D tiskárnu a dělám s ní často. Jenže ne každý výtisk se podaří, případně třeba udělám prototyp a ukáže se, že nefunguje podle představ. Takže je to na vyhození a tiskne se znovu. Vzniká tak nemalé množství plastového odpadu, viděl jsem to sám u sebe. Řekl jsem si, že to není ideální přístup, přemýšlel jsem, co s tím, a nakonec jsem začal podomácku sestavovat stroj, který by umožnil vyhozený materiál zrecyklovat.
Můžete to přiblížit?
Je třeba plast nejdřív rozsekat na menší části, které se potom přetaví do tiskové struny – filamentu.
Kudy vedla cesta k tomu, nemít z toho jen domácí „hračku“?
Chvilku jsem přemýšlel, jestli bych stroje, které jsem si na to sestavil, nemohl prodat. Ale nakonec jsem došel k závěru, že by bylo lepší vyrábět z recyklátu přímo filament a prodávat ho přes zavedené e-shopy. A jak jsem se o to postupně víc a víc zajímal, tak jsem zjišťoval, jaký je vlastně obrovský problém s plastovým odpadem. Sešel jsem se s pár odborníky, mimo jiné ředitelem přerovských technických služeb. A ten mi řekl, že zhruba polovina vytříděného plastového odpadu stejně skončí na skládce, protože pro něj není odbyt.
Proto chcete k výrobě využívat vyhozené PET lahve?
Pro 3D tisk je PET (termoplast polyethylentereftalát – pozn. red.) nyní jedním z nejpoužívanějších materiálů. Ale prodává se jako nově vyrobený, nikoliv recyklovaný. A to je prostor, na který cílím. Využít plastový odpad na něco užitečného.
Nikdo tiskové struny z recyklovaných materiálů nedělá?
Když jsem po tom pátral, našel jsem dvě firmy. Ale jejich produkce je dost omezená, takže je na trhu téměř nedostupná.
Na jak velký trh cílíte?
3D tiskáren se na světě prodává obrovské množství. Pokud vím, tak jen jeden český výrobce jich prodá sedm až osm tisíc za měsíc. A spotřeba filamentu k nim je obrovská. Když jsem mluvil s majitelkou e-shopu, která náplňové materiály nabízí, tak mi řekla, že se to počítá měsíčně na tuny. A to jde jen o jeden český e-shop.
Takže budete vyrábět z odpadu, o který není zájem.
V podstatě ano. Základ vlastně není žádná převratná myšlenka na Nobelovu cenu. Ve světě je spousta lidí, kteří používají 3D tiskárny a nakupují velké množství nových plastů, které následně zaplavují životní prostředí. Přitom tu máme vytříděné plasty, které bychom mohli využít pro výrobu toho samého, ale místo toho pro ně nemáme využití. Mým cílem je spojit to dohromady.
Bude vám stačit jen nevyužitý odpad?
Podle informací, které mám od e-shopů, je tu potenciál prodat nejméně tunu tiskových strun měsíčně, tedy asi tisíc kilogramových kusů. Pokud započítám určitou kazovost výroby i vstupního materiálu, tak na to bude potřeba asi 1,1 tuny odpadu, na což bude bohatě stačit nevyužitý odpad jen z Přerova. I takové relativně menší město vyprodukuje za rok kolem 500 tun vytříděného plastového odpadu. A kdybychom se snad v budoucnu změnili ve velkovýrobnu (smích), tak si pořád troufnu říct, že jen odpad z Olomouckého kraje by stačil na pokrytí celosvětové spotřeby tiskových strun z recyklovaného odpadu.
Takové množství to je?
Co jsem s tím začal experimentovat, tak už PET lahve nevyhazuji a sám jsem se divil, kolik se jich najednou doma za měsíc nahromadilo. Člověk to nevnímá, když je pravidelně vyhazuje. Takže čím víc se problematikou plastového odpadu zabývám, tím víc si uvědomuji, jak obrovský problém to je. Předtím jsem byl přesvědčen, že když plasty vytřídím, tak je vše vyřešeno.
Jak na tom budou vaše filamenty z recyklátu oproti těm z nového materiálu cenově?
Měli bychom být schopni produkce za stejnou cenu. Paradoxně jsem dostal z e-shopů i názor, že cena by měla být vyšší, protože část zákazníků si bude ochotná připlatit. Jenže já nechci jen maximalizovat zisk a cílit pouze na ekologicky smýšlející lidi, ale i na ty, kteří to neřeší. A nemusí to být tím, že by je ekologická stránka vůbec nezajímala, jen prostě nemusí vědět, jak obrovský problém s plastovým odpadem je, jako jsem to předtím netušil já. Chci rozšířit do společnosti něco, co aspoň trošku pomůže životnímu prostředí. Myšlenka je vzít odpad, o který není zájem, a udělat z něj něco užitečného.
V jaké fázi teď váš projekt je?
Ve fázi prototypů. Vše ještě nějakou dobu potrvá, bude určitě potřeba optimalizace, protože jedna věc je produkovat v malém množství v rámci testování a druhá vyrábět tunu měsíčně, což je na délku zhruba 400 kilometrů filamentu. Cílem je teď posunout se ke stabilní výrobě ve stálé kvalitě.
Jak vám pomůže výhra v Podnikavé hlavě?
Odměna 80 tisíc korun poskytuje prostředky na zaplacení součástek, které je při zkoušení prototypu třeba tu a tam předělat nebo vyměnit. Dále jsme získali na rok prostory ve Vědeckotechnickém parku, a to nám ušetří dost peněz. Doufám, že tam za tu dobu budeme schopni projekt překlopit do stabilní výroby ve velkém. Pokud vše půjde, jak si představujeme, firma by se měla rozrůst z nějakých dvou a půl člověka na šest lidí a z nadšenců na zaměstnance. Celkově to pomůže výrazně vše urychlit a pohnout se kupředu.
Pracujete v olomouckém Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů, tedy v oblasti vědy a vývoje. Vidíte svou budoucnost v podnikání, nebo zůstane jen u technické stránky a tu obchodní necháte na někom jiném?
Zatím jsou ve hře obě možnosti. Ale moje současná práce mě hodně baví, takže se asi spíš kloním k tomu, být ve firmě jakýmsi konstruktérem a nositelem vize, ale provoz a obchod by měl na starosti někdo jiný. Ale to už se bavíme o době, která je zatím ještě daleko.