Hned v prvních dnech nového roku přijali pracovníci odboru životního prostředí olomouckého magistrátu několik oznámení.
„Řešíme opět podněty na výskyt potkanů či holubů a rovněž na ukládání nespotřebovaných a prošlých potravin u kontejnerových stání, na zeleni, na okraji polí, březích Moravy či v blízkosti vodních ploch ve městě,“ shrnul vedoucí odboru Petr Loyka s tím, že největší problémy jsou aktuálně v oblasti ulic Lazecká a Kmochova.
„Na základě stížností jsme už v prosinci zajistili deratizaci na zelených plochách ulice Foerstrova a mezi domy právě v ulici Kmochova. Taková akce stojí padesát tisíc a výsledek? Zbytky potravin znovu leží mezi keři a za kontejnerovým stáním, rovněž mističky s kousky masa, patrně pro kočky, jsou rozmístěny hned na několika místech,“ uvedl Loyka.
Olomoucký magistrát zaplatil jen v loňském roce za deratizaci potkanů a holubů na městských pozemcích dohromady zhruba půl milionu korun.
„Aktuální situace a přístup některých Olomoučanů přitom naznačují, že tato částka na likvidaci zejména přemnožených hlodavců nemusí letos vůbec stačit,“ podotkla mluvčí magistrátu Radka Štědrá.
Nešvarem je i vyhazování pečiva ve velkém
Kromě zajišťování potravy potkanům, jejichž deratizace pak stojí nemalé peníze, navíc podle Loyky někdy lidé také ohrožují zvířata, která chtějí v dobré víře nakrmit.
„Mnoho lidí si myslí, že zvířátkům to chutná a v zimě prospívá. Že pomáhají myslivcům přikrmovat zvěř a co se nedá dát ptákům, ráda zkonzumují jiná zvířata. Opak je ale pravdou,“ varuje.
„Je úplně jedno, zda jde o celozrnné či sladké pečivo, zbytky cukroví nebo kazící se ovoce a zeleninu, protože toto všechno způsobuje zvířatům i ptactvu závažné trávicí problémy. Dobrý úmysl se tak stává vážným rizikem,“ dodává.
Nešvarem je také vysypávání starého pečiva u koryt řek a potoků či jiných vodních ploch s tím, že poslouží jako potrava kachnám nebo labutím.
Loyka poukázal na příklad pískovny Hamrys a okraj navazujícího pole ve čtvrti Slavonín, kde se v současnosti nashromáždilo pečivo v takovém objemu, že ho tamní vodní ptactvo nemůže sežrat ani za několik dní.
„To vše je navrch doplněno několika hynoucími značně zesláblými kapry, které sem lidé vypustili. Tito kapři přitom nemají šanci na přežití. Koupit živého zesláblého vánočního kapra, dát ho do vany a pak vypustit je to nejhorší, co je pro něj možné udělat. Takto ‚zachráněné‘ ryby stejně uhynou a jejich likvidace opět něco stojí,“ upozornil Loyka na další problém.