Technologickou novinkou, která je dominantou nové části expozice Živá voda s názvem Kód života, se stal robot Genetix Q-bot, kterého využívala laboratoř Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Jde o jednoho z prvních robotů využívaných v biologii rostlin a měl klíčovou roli při zapojení laboratoře do celosvětového projektu čtení dědičné informace pšenice, kterého se účastnila také olomoucká skupina vedená profesorem Jaroslavem Doleželem.
„Teď se robot odebral do důchodu a lze na něm veřejnosti demonstrovat, jakým způsobem se dá dekódovat DNA. Informace, které takto o plodině zjistíme, se mohou využít pro šlechtění odrůd s požadovanými vlastnostmi, například vyšší odolností vůči klimatickým změnám, škůdcům nebo chorobám,“ shrnul Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, v jehož rámci laboratoř působí.
Podle koordinátorky sekce biologie Pevnosti poznání Aleny Vláčilové je možnost prohlédnout si podobně unikátní přístroj zblízka velmi výjimečná.
„Věřím, že tato nová část expozice přispěje k poodhalení pro většinu lidí poněkud záhadného a možná i trošku strašidelného světa genetických výzkumů,“ doplnila.
Slepecké planetárium nabízí hledání souhvězdí hmatem
Kromě toho je nově k vidění také speciální box, který vědcům při laboratorní práci zajišťuje stabilní podmínky a sterilní prostředí, v sekci Rozum v hrsti zase přibyl model kůže. Na tom je možné vidět jednotlivé vrstvy, ale také její vzhled při některých onemocněních, například lupénce nebo rakovině.
O patro výš, v expozici Světlo a tma, si pak mohou návštěvníci ve Slepeckém planetáriu vyzkoušet, zda pouze hmatem poznají třeba souhvězdí Velkého vozu. Dalším lákadlem je i prezentace Schlierenovy metody k předvedení proudění horkého vzduchu.
„Jedná se o jev, který návštěvníci často vidí v létě nad rozpálenou silnicí. Ukážeme jej pomocí experimentu s dutým zrcadlem, fotoaparátem a fénem,“ nastínila koordinátorka expozice Anna Krčmářová.
Dělostřeleckým skladem nově zní vojenský bubínek, na který si lze zahrát vojenské pochody. V expozici o historii také mohou lidé zanechat své myšlenky a vzkazy týkající se války, stejně jako to kdysi dělali vojáci, kteří zde sloužili.
Stůl architekta se pak proměnil v interaktivní přehled informací o rakouské armádě, technikách opevňování, dobývání pevností a celkové vojenské koncepci sedmileté války, jež se odehrála v letech 1756 až 1763. Dobovou atmosféru doplňují repliky uniforem či tiskařský lis.
