Od propojení Olomouce s Kroměříží vodní cestou si příznivci slibují povzbuzení turistického ruchu a příliv návštěvníků i do míst, kterým se turisté zatím spíše vyhýbají. 

„Čeká nás dlouhá cesta. Musíme vyřešit řadu technických problémů, otázku financování a ekologické aspekty celého projektu. Pokud se nám to podaří, získá kraj obrovskou devizu, která bude přínosem nejen pro turistiku, rekreaci nebo vodní sporty, ale pro celý region,“ řekl náměstek olomouckého hejtmana Jiří Zemánek.

S nápadem na prodloužení kanálu přišla zhruba před dvěma lety společnost Vodní cesty, která také pro Olomoucký kraj zpracovala první, takzvanou územní studii. Už ta vyvolala zděšení na straně ekologických organizací i státních ochránců přírody. Například Agentura ochrany přírody a krajiny kraji doporučila, aby v přípravách projektu nepokračoval.

„Podpis memoranda mě zklamal. Rozšíření Baťova kanálu přinese zhoršení vodního režimu krajiny,“ podotkl Jan Koutný z olomouckého pracoviště agentury.

Koutný od začátku upozorňuje, že kanál bude mít významný negativní dopad na řeky, po kterých by jednou měly plout malé rekreační lodě – tedy Moravy, Bečvy a především Mlýnského náhonu.

„V plánu jsou směrové úpravy, opevňování břehů, stavění příčných objektů. To není cesta, kterou bychom měli jít,“ je přesvědčený Koutný.

V Olomouci se plán nelíbí i kvůli narušení rázu řeky

S odkazem na ochranu přírody odmítla Baťův kanál i Olomouc. Podle vedoucího odboru životního prostředí magistrátu Petra Loyky jde projekt proti právě budovaným protipovodňovým opatřením ve městě. Ta mají mimo jiné vrátit řece Moravě alespoň v některých částech přírodní charakter.

Zastánci Baťova kanálu tvrdí, že s Olomoucí dál jednají. „Již nejsme v konfliktu s protipovodňovou ochranou, protože na žádost města ukončíme projekt v přístavišti U Vodníka,“ sdělil Tomáš Kolařík, předseda odborné skupiny Moravské vodní cesty, který je hlavním autorem myšlenky prodloužení kanálu na Hanou.

Petr Loyka takovou informaci ale zpochybnil. „Nebyla uzavřena smlouva s městem, která by umožňovala přivedení Baťova kanálu do jeho jižní části s tím, že zde bude projekt ukončen,“ zdůraznil.

Právě na jihu Olomouce, kde leží i přístaviště U Vodníka, by podle Loyky kanál narušil vazbu řeky s říční nivou i princip zdejší protipovodňové ochrany města.

„Budoucnost tohoto území si můžeme představit jako pestrou mozaiku vodních biotopů i dalších přírodních prvků. Stavba a existence kanálu by potlačila revitalizační efekt a možnost zapojení řeky do organismu města. Již samotné přivedení kanálu sem by vyvolalo rozsáhlé kácení a řeka by se směrem k Olomouci proměnila v soustavu na sebe navazujících nádrží,“ varuje Loyka.

Menší obce láká turismus, naopak Kroměříž je proti

Kroměřížští zastupitelé odmítli memorandum s odůvodněním, že nejprve by se mělo dořešit prodloužení Baťova kanálu z Otrokovic do jejich města, mnozí se také obávali nepřiměřených zásahů do krajiny a toho, že další úpravy koryta Moravy ohrozí prameniště pitné vody.

U obcí z Olomouckého kraje, které memorandum podepsaly, zvítězila vidina rozvoje turistického ruchu.

„Turismus je u nás na velmi nízké úrovni. Máme sice nadstandardně kvalitní koupaliště, ale nemáme zámek ani hrad. Potřebujeme něčím oživit. Baťův kanál je příležitost,“ tvrdí například starosta Kojetína na Přerovsku Leoš Ptáček.

Do Kojetína by lodě připlouvaly po Moravě, ve městě je v plánu i přístaviště, pro které už má radnice rezervované území.

Kromě Kojetína Baťův kanál na Hané vítají i Tovačov, Troubky, Rokytnice, Dub nad Moravou, Lobodice, Oplocany nebo Blatec. Přeje si ho i Přerov.

Cena: až miliarda korun

Náklady na prodloužení této vodní cesty, které se odhadují až na miliardu korun, by podle olomouckého hejtmanství hradil stát. Ten myšlenku podporuje.

„Možnost prodloužení Baťova kanálu na Hanou jsme připraveni prověřit společně s ministerstvem dopravy v rámci rozvojových plánů vodních cest,“ uvedl Lubomír Fojtů, šéf Ředitelství vodních cest.

Současná, 53 kilometrů dlouhá trasa Baťova kanálu vede ze Skalice do Otrokovic. Brzy se má prodloužit na 76 kilometrů díky jižnímu propojení přes plavební komoru Rohatec do Hodonína a severnímu prodloužení do Kroměříže.

Blíž je stavba na jihu Moravy, která má začít už letos na podzim. Napojení Kroměříže prostřednictvím nové plavební komory u jezu Bělov vázne kvůli krokům ekologů ze spolku Děti Země.

Studie prodloužení Baťova kanálu do Olomouckého kraje počítá se třemi etapami pro napojení Olomouce a čtvrtou pak pro spojení s Přerovem.