Usnadnit budování vodního díla Skalička na Hranicku má novela zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, kterou nyní projednává parlament. To, že se dostala na seznam privilegovaných staveb ve veřejném zájmu, zjednoduší především vyvlastňování potřebných pozemků.
Ekologičtí aktivisté ovšem upozorňují, že s novelou bude stavbě přehradní nádrže, která podle nich na Bečvu nepatří, těžší zabránit.
„Proč mají pro některé stavby platit jiná pravidla než pro druhé? Opravdu jde o urychlení, nebo spíše o snazší prosazení kontroverzních návrhů?“ namítají zástupci iniciativy Spojená Bečva, jež se snaží na řece prosadit přírodě blízké opatření proti povodním.
O klíčové protipovodňové stavbě na Bečvě se mnoho let uvažovalo jako o „suchém“ poldru Teplice, který by se plnil vodou jen o povodních. Poté, co se ukázalo, že krajinu v Pobečví nemusí trápit jen povodně, ale také stále častější období sucha, přišel stát s návrhem, aby nádrž byla zatopená trvale a sloužila tak i jako zásobárna vody.
Plány na přehrazení Bečvy se ale nelíbí ekologickým organizacím. Bečva je totiž největší a poslední štěrkonosná řeka u nás a přehrada by podle nich tuto vlastnost toku zničila.
Ve hře je několik suchých i mokrých variant
Proto organizace navrhly vybudovat na stejném místě boční poldr. Tato suchá nádrž by stála na levém břehu Bečvy a na rozdíl od původně plánovaného poldru Teplice, jehož hráz řeku rovněž kříží, by Bečvu nijak neomezovala.
Na stole je hned několik suchých i mokrých variant, ze kterých bude nakonec vybírat vláda. V rozhodování má pomoci hydrogeologický průzkum a důkladná analýza. Ty mají mimo jiné vyvrátit, nebo potvrdit i obavy, že nádrž se stálou vodní hladinou poškodí unikátní hydrotermální systém Hranického krasu.
Povodí Moravy, které má Bečvu na starost, však na finální rozhodnutí nečeká a už řadu let s větším či menším úspěchem vykupuje pozemky pod budoucím dílem. Zařazení stavby do novelizovaného zákona má státnímu podniku pomoci.
„Největším přínosem předmětné novely by mělo být urychlení řízení o vyvlastnění, pokud bude třeba k získání práv k pozemkům pro stavbu. Novela stanoví jednoznačné lhůty pro toto řízení a možnost využití institutu mezitímního rozhodnutí,“ vysvětlil Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva zemědělství, pod které Povodí Moravy spadá.
Voda je za tři dny až v Maďarsku a stát to neřeší
Ať už zvítězí kterákoli varianta, stavba se dotkne katastrů sedmi obcí na Hranicku. A ty se k projektu staví různě.
Například Špičky se těší na přehradu, u níž se budou moct lidé rekreovat. Už před několika lety obec se zhruba 270 obyvateli prodala státu všechny potřebné pozemky. Inkasovala za ně 52 milionů.
„Je to pro nás ekonomický zázrak. Téměř vše už jsme v obci opravili a stále máme na účtu desítky milionů,“ řekl starosta Vladimír Zamazal.
Sám je pro zadržení vody v přehradě. „V Beskydech, kde Bečva pramení, pořád ještě vydatně prší, ale za tři dny je voda až v Maďarsku a my na to jen hledíme.“
Obce neví, co se bude stavět. Půdu neprodají
Naproti tomu v Zámrskách ještě neprodali ani hektar. „Dílo nám zabere třetinu katastru, přitom je všechno jen ve stádiu studií,“ zdůvodnil to starosta Arnošt Pala. Obyvatelé obce jsou podle něho spíše pro suchý poldr. „V případě vodní nádrže máme obavy, že se nám tady změní klima,“ podotkl.
Skalička, která nakonec dala budoucímu vodnímu dílu název, by podle její starostky Petry Kočnarové byla nejraději, kdyby se v jejím okolí nestavělo nic. „Na to jsme ale malí páni,“ uvědomuje si starostka.
Místní mají problém s většinou variant, protože se jich dotknou nejvíce. Pokud by se stavěl původní poldr, měli by jeho dvanáctimetrovou hráz asi 200 metrů za vesnicí.
Ekology navrhovaný boční poldr by hráz přiblížil těsně za novou zástavbu, majitelé domů by podle Kočnarové měli výhled na hráz vysokou šestnáct metrů. U mokrých variant se i Skaličtí obávají změněného klimatu.
„Dokud nebudeme vědět, co nám má za humny vyrůst, nebudeme své pozemky prodávat,“ prohlásila starostka.