Několik částí bronzového bohatě zdobeného nánožníku našel hledač na poli západně od Mořic počátkem loňského roku. Jde o mírný, severně orientovaný svah, který pomalu klesá k říčce Hané.
Zhruba uprostřed pole je patrná terénní vlna, z níž při hluboké orbě vystupuje původní podloží, které se projevuje výrazněji světlejší půdou ve srovnání s okolní zeminou.
Když místo prozkoumali archeologové, bylo jasné, že patrně půjde o mělký kostrový hrob. O pomoc požádali další hledače s detektory, s kterými dlouhodobě spolupracují, a díky tomu se podařilo objevit přes deset zlomků nánožníku.
V laboratoři se později ukázalo, že úlomky ve skutečnosti pocházejí ze dvou masivních bronzových šperků sestávajících z bohatě zdobených dutých polokoulí. Ženy je totiž nosily v párech.
„Každý fragment jsme přesně zaměřili pomocí souřadnic GPS, a zřetelně se tak projevila koncentrace nálezů v pásu orientovaném z východu na západ shodně se směrem provádění orby,“ popsal Ivan Čižmář z Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Díky tomu archeologové vytipovali další vhodné lokality v okolí a nedaleko se pak podařilo najít předměty, které naznačovaly, že v těchto místech bylo patrně sídliště z doby laténské. Podrobný průzkum však mohl začít až na podzim, kdy k tomu byly vhodné podmínky. Ve sprašovém podloží pak experti odkryli sídliště z pravěku a hrob se zaoblenými rohy.
„V hloubce asi 0,8 metru pod podložím jsme našli kostru, která byla uložena na zádech s lebkou k severu. Na levém předloktí měla jednoduchý bronzový náramek, na pravé pažní kosti železný nápažník. V oblasti trupu byl železný fragment, který teprve budeme zkoumat. Zatím není jasné, zda jde o zbytky spony, nebo třeba železného opasku,“ shrnul archeolog.
Keltové z Hané měli kontakty až ve Středomoří
Zkoumání, na kterém se se kromě Ústavu archeologické památkové péče podílelo i Moravské zemské muzeum, odhalilo, že velmi špatně dochované zbytky kostry patřily staršímu muži ve věku kolem padesáti let. Na první pohled byly na zbytcích kostí patrné příznaky nemocí, proto si je k dalšímu zkoumání převzali antropologové.
„V průběhu výzkumu se sice nepodařilo najít původní hrob, z něhož mohla pocházet dvojice nánožníků, byla však jednoznačně prokázána přítomnost dosud neznámého keltského pohřebiště o dvou a více hrobech. Nacházelo se na mírné vyvýšenině asi sto metrů východně od místa se sídlištními laténskými nálezy,“ popsal Čižmář.
Sídliště i pohřebiště byla podle něj využívána alespoň nějaký čas ve stejnou dobu. Objevené sídliště fungovalo v období rozmachu centrální aglomerace v Němčicích nad Hanou, od které je mořické lokalita vzdálena necelé čtyři kilometry.
Na velevýznamné keltské středisko u Němčic badatelé poprvé narazili na přelomu 19. a 20. století, kdy zde našli stopy po existenci laténské kultury. Před více než dvěma tisíci lety se tu nacházelo velké keltské obchodní a řemeslné centrum, které zjevně mělo kontakty až ve Středomoří.
Dokládají to nálezy obrovského množství mincí prakticky z celého antického světa, například drobné stříbrné keltské mince nazývané „koník“ kvůli obrázku koně vyraženému na líci. Mince byly v Němčicích zřejmě kdysi rovněž raženy. V roce 2010 proto ministerstvo kultury vyhlásilo lokalitu kulturní památkou.
Nejde přitom o jediné důležité keltské centrum na Prostějovsku, dalším je oppidum Staré Hradisko, které na rozdíl od nížinné osady u Němčic leží v kopcích v západní části regionu.