„Bez pomoci státu a kraje nebude možné udržet divadlo a filharmonii,“ přála by si změnu ve financování městských organizací. Také o tom mluví Markéta Záleská v předvolebním rozhovoru.
V kampani jste vsadili na dotazníky v ulicích. Na to reagovaly poznámky, zda by strany, které jsou na radnici téměř třicet let, neměly vědět, co lidi trápí. Proč jste se k anketám rozhodli?
Myslím, že v této složité době je naprosto žádoucí, aby politik mluvil s lidmi. Samozřejmě jsme si všimli, že si z toho někdo utahuje. Nad tím se mohu jen pousmát. Chtěli jsme si ověřit, co teď lidi trápí a štve nejvíc. Při průzkumech v ulicích jsme si ověřili, že témata, která jsme vyhodnocovali v Olomouci jako problémová, se potvrdila asi z devadesáti procent.
Jaká témata to byla?
Většinou jsou to dlouhodobé věci jako parkování. Potom jsme lidem dávali možnost vyjádřit se i k jiným věcem, co by ve městě chtěli zlepšit mimo tyto okruhy, a i tam jsme získali zajímavé náměty.
Odtud vzešel plakát s větou „S tou tržnicí by se mělo něco udělat“?
Ano. Je ale důležité říct, že většinově si lidé výrazně na nic nestěžovali, chodili jsme přitom několik týdnů. Překvapilo mne, že se k tomu velká část nestavěla negativně a byli rádi, že se jich někdo na něco ptá. Když jsme se dostali do detailu nebo byl hovor delší, přišlo nějaké „ale“, proto jsme ho i zvolili do kampaně jako „řešení vašich ale“.
Je parkování až taková bolest města?
Je to dlouhodobý neuralgický bod, který trápí všechna velká města. V Olomouci se v tomto volebním období připravila parkovací politika. Covid není výmluvou, nicméně vstoupil i do příprav všech materiálů, projednávání, takže se to stihlo na poslední chvíli. Jako ODS jsme měli řadu připomínek a hlavně materiál by měl podle nás projít novým prověřením z hlediska parametrů. Protože musí odpovídat potřebám občanů města, aby věděli, že jim to přinese jasné benefity. Nelze začít najednou spouštět modré zóny tam, kde se nedá skoro vůbec zaparkovat a nejsou žádné alternativy.
Co s tím?
Parkovací politiku musí provázet několik věcí a to, že máme postavit parkovací domy. Vedle supermarketu Billa je prostor pro parkovací dům, myslím, že má i stavební povolení. Na sídlištích jsou také vytipované lokality. Měli bychom hledat zdroje nebo spolupracovat se soukromým sektorem. Nemluvíme o betonových monstrech, dělají se i lehčí, ozeleněné konstrukce. Spoustu míst nám také zabírají lidé, kteří jezdí do Olomouce za prací, a nemáme v hlavních směrech ani jedno záchytné parkoviště. Zahušťuje to dopravu v kritických časech. Ve chvíli, kdy máte záchytné parkoviště, musíte lidi motivovat, aby dojeli do centra bez auta, čili ruku v ruce s tím musí jít zvýhodnění směrem k městské hromadné dopravě. Má to ještě řadu nedořešených věcí, respektive musí být správná chronologie, pak můžeme spouštět parkovací politiku.
Další čtyři roky by stačily?
Na některé, jako je změna dopravního režimu v pěší zóně, příprava parkovacího domu, ano. U záchytných parkovišť je to složitější, vyžaduje to delší čas. Když přijdete na radnici, máte si hned v prvních měsících říct, co je priorita, a náměstci se svými týmy mají na přípravě okamžitě začít pracovat.
Na volebním webu píšete: „My z vás nebudeme ždímat peníze a vyhazovat je za nesmysly.“ Co jsou nesmysly?
Má to příběh, protože jsme to navázali na těžkou dobu. Lidé budou řešit spoustu věcí, které jim budou ztěžovat život. Řekněme, že jim radnice nebude házet klacky pod nohy. Dáváme si dva roky na to, abychom zafixovali daň z nemovitosti, městské poplatky za odpad, za psa, za parkovné. Dva roky s těmito částkami nebudeme hýbat. Potom si to vyhodnotíme i díky tomu, že budeme komunikovat s veřejností. To si myslím, že je pro ty dva roky důležité.
Jak si vyložit ty nesmysly?
Různé megalomanské věci a chiméry, se kterými jdete do voleb s tím, že tím zdoláte nebo vyřešíte něco, co se tady dlouhodobě neřešilo, čím ohromíte. Doba bude opravdu složitá, takže tyhle věci plánovat nebudeme.
Co si představit pod chimérou?
Projekt multifunkční haly zimního stadionu ve formě, jak byla prezentována. Že je všechno domluvené a bude to levné. Mělo to návaznost na spoustu dalších věcí, nevypsání celostátního dotačního titulu. Nelze nikdy predikovat všechno, to je pravda, ale musíte to mít aspoň něčím podložené, telefon to nespraví. Navíc při tak velkém projektu musí být návaznost a spolupráce s krajem, s univerzitou a dalšími partnery ve městě.
Podle některých obyvatel byl nesmyslný i vodopád, který vznikl v Bezručových sadech.
Vodopád jsme sice ve volebním programu měli, ale nevymysleli jsme jej. Už předchozí ředitel Výstaviště Flora o vodopádu uvažoval. Navázali jsme na něco, co dávalo smysl zatraktivněním města pro cestovní ruch. Celé to bylo v produkci výstaviště. Byť to někdo může považovat za zbytnou záležitost, v létě to zkrášluje Bezručovy sady.
Chcete zefektivnit fungování městských společností. Co je špatně?
Máme Moravské divadlo, Moravskou filharmonii, zoo, knihovnu, a když se to sečte, stojí ročně zhruba 300 milionů korun. Už vnímáme, že je to dlouhodobě neudržitelné. Zoo má výhodu soběstačnosti, jde o nejnavštěvovanější turistický cíl. Kultura si na sebe bude vydělávat těžce, pokud nejde o komerci. Zastávám názor, že v krajském městě by divadlo a filharmonie být měly. Otázkou je, v jaké míře. Přišel covid a považovali jsme za nutné udržet jejich fungování. Bez pomoci státu a kraje to nebude možné. Jsou možnosti, pro nás ta, že udržíme divadlo i filharmonii na umělecké výši. Neznamená to, že bychom něco rušili, ale musíme hledat zefektivnění v organizacích a cesty mohou být různé.
Zůstalo by město zřizovatelem?
Připravuje se zákon o veřejné kulturní instituci, který by pro příspěvkové organizace mnohé věci zjednodušil. Zvýšil by také možnost financování krajů, je to ale otázka dvou tří let. Změna zřizovatele je jedna z variant. V Liberci se domluvili, že kraj převzal zoologickou zahradu a město převzalo seniorský dům, kde jsou především Liberečáci. I to by se mohlo dostat na stůl.
Chystáte se také zefektivnit magistrát. Na předvolební debatě ale zaznělo, že moc propouštět už nejde. Kde se tedy dá šetřit?
Existuje procesní audit, ze kterého se dají vybrat věci, které dávají smysl. Pro nás nesmyslně se rozsekaly některé odbory na části, kdy jsou si vzdálené. Nedává smysl, aby pod sebou neměl odbor životního prostředí zeleň. Takových věcí je tam více. Restrukturalizace může i říct, jaká je personální situace. Škrty na magistrátu se dělaly, odešlo do padesáti lidí, většinou v důchodovém věku. Nechceme revoluci, ale dát to dohromady, aby to přineslo úspory.