Po několika českých dotiscích bude následovat překlad do angličtiny a nizozemštiny. Dialog dvou postav zasazený do postapokalyptické Olomouce dostal i podobu rozhlasové hry. Poslední zahrada pozemských rozkoší vyšla na konci listopadu a od té doby už má čtvrtý náklad. Dohromady se prodalo 10 tisíc výtisků.
„Tak velký ohlas u českých čtenářů jsem popravdě neočekával. Kniha je přitom netradiční, jde o divadelní hru psanou takovým shakespearovským jazykem a uznávám, že je to docela složité na pochopení. Na druhou stranu takto k metaforám přistupoval asi i sám Bosch, což jsme chtěli prezentovat,“ říká třicetiletý spisovatel.
Hieronymus Bosch: Zahrada pozemských rozkoší
Jeho dramatický text je zasazený do světa po událostech Boschova pekla z jeho slavného triptychu Zahrada pozemských rozkoší. Místem je Olomouc a postavami jediné dvě přeživší postavy Fotograf a Malířka. Skrze jejich rozpravy autor zkoumá nadčasová témata lásky, umění, smrti, předurčení a lidské empatie.
„Bosch mě zaujal hned. Ta krása znázornění symbolismu a nekonečných metafor dává pozorovateli – a v případě mé knihy čtenáři – něco, co si může přizpůsobit vlastním zkušenostem. Přináší to spoustu otázek, ale překvapivě i odpovědí o tom, co je v životě skutečně důležité,“ říká Hnila.
Původně přitom příběh napsal jako prózu. Později ale formu změnil. Klasický způsob vyprávění mu přišel příliš vysvětlující a nevedl čtenáře k přemýšlení.
Kniha Poslední zahrada pozemských rozkoší.
I přes větší náročnost, kdy například chybí děj, se knize povedlo lidi zaujmout. „Je to vlastně částečně poezie. Přečtu si to ještě několikrát a pokaždé to bude jiná kniha,“ hodnotí čtenáři dílo v Databázi knih.
„Přestože je příběh zasazený do zničeného světa, jeho hlavním tématem je naděje: možnost najít opravdovost tam, kde zůstaly už jen trosky,“ zní další ocenění.
O novou českou knihu inspirovanou dílem malířského mistra se začala zajímat také nizozemská média. Článek mu věnovaly portály DTV Nieuws a Omroep Brabant.
„Příběh se odehrává v Olomouci a týká se dvou lidí, kteří zůstanou po konci světa. Marek se tímto způsobem pokusil přeložit Boschův triptych z obrazu do textu,“ všímá si televizní a radiová stanice ze Severního Brabantska.
Kniha, film i rozhlasová hra. Z Hané v nich bude útočiště posledních lidí na Zemi |
Tip mohl podle Hnily přijít i od Bohumila Vurma, který se podílí na budování a rozšiřování mezinárodního centra Jheronimus Bosch Art Center v malířově rodném městě.
Téma knihy Hnila rozvíjí i jinak. V Nizozemsku chystá s pomocí Olomouce a jejího partnerského města Veenendaal výstavu fotografií inspirovaných Boschovým surrealismem.
Letos by rád se svým štábem dokončil film natáčený v krajském městě a vznikla také rozhlasová hra.
Lidé chtějí u knih jen relaxovat, ne přemýšlet, říká spisovatel Hnila |
Hlavními hlasy audioadaptace jsou Štěpán Gajdoš a Tereza Munnigh, režie se ujala Zuzana Dovalová. „Rozhlasové zpracování je hotové, má nádherný hudební podklad. Ven půjde v polovině roku. Ještě předtím asi ještě vydáme elektronickou knížku, protože je po ní velký hlad,“ představil plány Hnila.
