Podle logopedů se počet dětí s vadami řeči v posledních letech zvyšuje. Povětšinou se shodují, že důvodem je i koronavirová pandemie nebo mobily, se kterými si děti hrají.

„Jsou více na mobilech a méně povídají, pohyblivost mluvidel je proto menší,“ uvedla klinická logopedka ze Šumperka Anna Rozsívalová.

„V pátek byl zápis a v pondělí jsem měl patnáct telefonátů. Přitom v mateřských školách jsme dostali už v září nebo v říjnu seznam dětí doporučených k logopedovi. Rodiče to věděli. Drtivá většina se nedostavila. Až u zápisu je problém,“ sdělil klinický logoped z Prostějova Luboš Jeřábek.

Podobně to vidí klinická logopedka z Fakultní nemocnice v Olomouci Tereza Pospíšilová. „Dětí je vždy hodně. Ale teď, když mají nastoupit do školy, si více rodiče uvědomují, že by měli s dětmi k logopedovi zajít a rychle to řešit,“ řekla.

Stop stav

Jenže kapacitu pro tolik dětí logopedi nemají. „Teď momentálně mám stop stav na odpolední termíny. Dopoledne ještě něco málo nabírám,“ dodala Pospíšilová.

Plno má také klinická logopedka ze Šternberka Ivana Banašová, která má čekací dobu přes dva měsíce dlouhou.

„Zájem je intenzivnější. V průběhu roku se čekalo tak měsíc, ale teď je to i více než dva měsíce. Píšeme si pořadníky. Odkazujeme také na září, kdy to bude volnější. Je tam větší šance na to získat termín bez tak dlouhého čekání,“ uvedla Banášová.

Obdobné čekací lhůty mají i další odborníci na vady řeči v Olomouckém kraji.

Podle Banašové za vyšší počet problémů s řečí u dětí nemůže pouze prostředí, problémy může způsobit i porod.

„Porodní cesty se historicky zužují, dochází proto k různým mikrotraumatům při porodu. Takže to není jen kvůli prostředí, i když je pravda, že v současnosti děti méně pracují prstíky, zkoumají a méně povídají. Je to ale hodně dané i genetikou a vrozenými vadami,“ uvedla.

Řeč byla příčinou čtvrtiny odkladů

Logopedické vady a poruchy řeči mohou vedou k odkladu školní docházky. Podle údajů České školní inspekce ze zápisů do prvních tříd v Olomouckém kraji v minulém roce byly logopedické vady příčinou necelé čtvrtiny odkladů.

„Dle vyjádření škol byly poruchy řeči u téměř 23 procent dětí důvodem odkladu, což je více než celorepublikový podíl, který činí 21,7 procent,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Celkově měl navíc loni Olomoucký kraj téměř nejvíce odkladů ze všech krajů. „Bylo zde 1 679 dětí se žádostí o odklad školní docházky, což je 19,6 procenta z dětí, které se dostavily k zápisu. Jedná se o druhý nejvyšší podíl mezi kraji po kraji Královéhradeckém, ve kterém to bylo 19,9 procenta,“ dodal Andrys.

Odklad se většinou dává spíše dětem se středními nebo těžšími logopedickými vadami.

„Pokud mají děti jen vadu řeči na úrovni dyslalie (nesprávná výslovnost určitých hlásek – pozn. red.), nebo koktavost, je odklad školní docházky zbytečný. Pokud ale mají vážnější vady, jako je například vývojová dysfázie, tak ta dítě zasáhne ve všech vzdělávacích oblastech. Tam je odklad na místě,“ vysvětlila vedoucí Speciálně pedagogického centra logopedického Olomouckého kraje Renáta Vrbová.

Pomoci vyřešit poruchy řeči mohou v době odkladu také logopedické školky a popřípadě také logopedické základní školy. V kraji jich je však oproti jiným regionům poměrně málo.

„Počet míst je limitován. Je to velmi výběrové. Celkem máme v kraji deset školek a dvě školy. Jihomoravský kraj jich má obrovské množství,“ uvedla Vrbová.

Logopedi v kraji chybí

Především je však v Olomouckém kraji nedostatek klinických logopedů. „Je nás málo. Bylo by nás potřeba daleko více,“ uvedla například Banašová.

Nejméně je jich v periferních oblastech kraje, tedy na Jesenicku a na Šumpersku.

Doplnit řady by jim měli pomoci takzvaní školští logopedi. Aktuálně totiž ministerstvo školství navrhlo v rámci novely školského zákona zavést pozici školského logopeda.

Ostře se však proti záměru ministerstva vyhradili zástupci klinických psychologů při Sdružení ambulantních specialistů ČR.

„Pozice školského pedagoga by zastávali speciálně pedagogičtí pracovníci, kterým chybí zdravotnické vzdělání, a kteří tudíž nemají k dispozici nástroje pro přesnou a včasnou diagnostiku a ošetření dětských řečových poruch. Jde tak o ohrožení zdravého vývoje dětí, a to nejen z pohledu řečových vad,“ uvedla předsedkyně výboru klinických logopedů při Sdružení ambulantních specialistů ČR Vlasta Šimková.

S tím souhlasí i Banášová: „Jejich připravenost je nedostatečná. My se tomu věnujeme během vysokoškolského studia, pak máme postgraduální studium a vzděláváme se celoživotně, kdy absolvujeme různé kurzy a semináře. Oni ne.“

Ne všichni odborníci se však k tomuto názoru přiklání. „Školní logoped je pro nás označení pro člověka, který má vystudovanou specializovanou pedagogiku se zaměřením na logopedii, a ti jsou moc šikovní a jsme rádi, že nám pomáhají,“ uvedla například klinická logopedka Rozsívalová.