iDNES.cz

Lockdown přinesl dětem samotu i zdravější životní styl, ukázala studie

  5:10
Olomoučtí vědci ve velkém průzkumu zmapovali, jak se na životech školáků odrazil jarní lockdown během první vlny koronavirové nákazy v Česku. Zajímala je pozitiva i negativa období, kdy byly uzavřené školy.

ilustrační snímek | foto: Petr Lundák, MF DNES

Častěji zažily pocity osamělosti a cítily se více zatížené školními povinnostmi, na druhou stranu současně trávily více času s rodinou a také se jim zlepšil životní styl, neboť například pily méně slazených nápojů a naopak jedly více ovoce a zeleniny.

Tak se podle velkého průzkumu vědců z Univerzity Palackého odrazilo na českých dětech především z druhého stupně jarní uzavření škol v rámci ochranných opatření proti šíření koronaviru. Průzkumu se zúčastnily děti ve věku od 11 do 15 let z bezmála 150 škol z celé republiky.

„Média jsou plná informací o nárůstu počtu nakažených, o ekonomických dopadech pandemie nebo o technických záležitostech spojených s uzavřením škol. Ze společenské diskuse ale jako by vypadly problémy dětské populace a otázka, jak školní lockdown prožívá,“ vysvětlil jeden z impulzů k provedení výzkumu Petr Baďura, vedoucí badatelského týmu a zároveň i člen týmu mezinárodní studie HBSC zkoumající dlouhodobě životní styl a chování školáků.

Dětem chyběl někdo, s kým si mohly promluvit

Z výsledků mimo jiné vyplývá, že každému pátému dítěti chyběl v období uzavření škol někdo, s kým by si mohlo promluvit. To potvrzuje i Silvie Kreiselová, která působí jako školní psycholožka na olomoucké základní škole na třídě Spojenců.

„Z vlastní zkušenosti mohu říci, že nejvíce ze všeho žáky trápí sociální izolace. A jakkoli je dovedou někdy potrápit, hodně chyběli a nyní opět chybí rovněž žáci pedagogickým pracovníkům,“ nastínila.

Podle průzkumu trpěly na jaře pocity osamělosti ve větší míře dívky a na nedostatek kontaktu poukazovali mnohem více patnáctiletí než mladší školáci. Na druhou stranu i přes nutné omezení společenského kontaktu uvedlo 63 procent respondentů, že se v období krize cítili osamělí pouze zřídka nebo vůbec.

Současně se navíc zlepšil životní styl školáků. Čtyřicet procent se více věnovalo pohybovým aktivitám a zlepšily se i jejich stravovací návyky, neboť například konzumovali méně slazených či energetických nápojů.

K tomu zhruba třetina jedla více ovoce a zeleniny. Kromě toho také děti v období, kdy nemusely vstávat do školy, mnohem více spaly – takzvaná spánková doporučení plnilo bezmála 70 procent z nich.

Dále mělo necelých pět deváťáků z deseti více času na společné rodinné aktivity, v případě páťáků to bylo dokonce sedm z deseti. Téměř dvě třetiny školáků pak uvedly, že uzavření škol jim poskytlo prostor naučit se novým věcem, na které dřív neměli čas.

Distanční výuka posílila samostatnost žáků

„Potěšilo mě, že takto náročné období není žáky vnímáno jen negativně, ale že spatřují i určitá pozitiva. Ať už je to u někoho změna životosprávy směrem k lepšímu, rozvoj některých nových dovedností souvisejících s distančním vzděláváním, či značné posílení samostatnosti. V některých těchto trendech by bylo dokonce žádoucí pokračovat i do budoucna,“ okomentovala to Kreiselová.

Z hlediska školních povinností měly dvě třetiny náctiletých respondentů průzkumu pocit, že jich přibylo, především pak ti starší, kteří navštěvovali sedmou a devátou třídu. Podle vlastních odhadů věnovaly děti škole v průměru necelé tři hodiny denně, přičemž dívky o zhruba dvacet minut více než chlapci.

„Pociťovaný nárůst školních povinností však nemusí znamenat, že jich skutečně přibylo. Může to souviset s tím, že děti začaly pracovat z domova víc než dřív, a subjektivně tak získaly pocit větších nároků,“ upozornil Baďura.

Se stížnostmi na nárůst objemu úkolů a jiných povinností, které žáci nezvládají, a ty pak v konečném důsledku ochromují chod celé rodiny, se nicméně setkala a nyní opět setkává i školní psycholožka.

„Také mnozí vyučující upozorňují, že žáci, kteří nemají v rodině dostatečnou podporu, naprosto nezvládají předepsanou učební látku. Podle jejich názoru je pak asi jediným východiskem opakování celého ročníku. Značné obavy navíc panují z toho, že na to doplatí žáci závěrečných ročníků, kteří nebudou dostatečně připraveni na přijímací zkoušky,“ shrnula Kreiselová.

Tři hodiny hraní her

Z výsledků průzkumu také vyplynulo, že valná část náctiletých u počítače tráví nemálo času i poté, co už mají školní záležitosti hotové. Chlapci totiž věnovali v průměru tři hodiny denně hraní her, dívky pak zhruba 70 minut.

Vynahrazovaly si to ovšem na sociálních sítích, kde trávily v průměru dvě a tři čtvrtě hodiny, zatímco chlapci necelé dvě hodiny. Obě skupiny kromě toho shodně strávily přibližně 165 minut denně sledováním filmů a videí.

Získaná data chce výzkumný tým poskytnout dalším zájemcům, kteří by s nimi pracovali v kontextu aktuálního dalšího uzavření škol.

„Závěry výzkumu přinášejí mnoho zajímavých postřehů. A vyvolávají řadu otázek, například do jaké míry by se uvedená data lišila v probíhající druhé covidové vlně. Podle mého by se teď s velkou pravděpodobností už projevil určitý posun,“ míní školní psycholožka.

Autor:
zpět na článek