„Podnikatelé z Jeseníků avizují, že mohou mít při rozvolnění jiné problémy než teď. Budou jim chybět lidé, kteří z cestovního ruchu kvůli nejistotě odcházejí do jiných profesí. Práce ve službách je velmi náročná, není tak placená jako v montovnách a navíc je velmi nejistá. V dohledné době se to nezmění,“ potvrdil ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak.
Podobně nynější situaci hodnotí Djamila Bekhedda, šéfka Sdružení cestovního ruchu Střední Morava: „Vláda nedává záruku předvídatelnosti, což v této branži nejde. Lidé na to reagují. Cestovní ruch to nejen z pohledu zaměstnanosti hodně poznamená.“
Například majitel penzionu a známé restaurace Kovárna v Lipové–lázních na Jesenicku Josef Sekula uvedl, že kvůli nedostatku zaměstnanců mohou nastat velké potíže.
„Základ personálu tvoří moje rodina. Jinak teď máme už jenom jednoho číšníka. Všichni ostatní odešli. Pokud si našli práci, bude problém je přemluvit, aby se vrátili,“ říká.
Díky špičkovému kuchaři mohl Sekula dříve nabízet na Jeseníky nadstandardní menu. Jenže tohoto kuchaře už dnes nemá.
„On byl původně vyučený instalatér. Šel ale vařit, protože ho to bavilo. Teď se vrátil ke svému původnímu řemeslu. Nevím, kdo by se teď chtěl vracet, byť do milovaného oboru, když za pár týdnů může být zase zavřeno,“ přemítá Sekula.
Práce v montovnách je jistější a lépe placená
Personál chybí také provozovateli čtyř restaurací v Jeseníkách a Beskydech Tomáši Seidlovi. Na čtyři podniky má teď všeho všudy jednoho kuchaře.
„Dalšího si vychovávám z pomocného personálu, protože najít hotového člověka do této pozice je čím dál větší problém a situaci ještě zhoršuje panující nejistota v našem oboru,“ sdělil.
Podle něj zaměstnanci odcházejí za jistější a lépe placenou prací do montoven.
„O jedné z firem na Šumpersku se říká, že tam najdete snad všechny profese včetně kuchařů a číšníků, které budeme po rozvolnění a otevření restaurací nutně potřebovat. Otázka je, jestli by se někomu chtělo do nejistoty, neboť restaurace může vláda kdykoli znovu zavřít. A montovny mohou lidem nabídnout peníze, které my nemůžeme,“ přemítá Seidl.
Rovněž šéf sportovního areálu, penzionu a restaurace v Sobáčově na Olomoucku Martin Komárek tuší po rozvolnění problém.
„Lidé odcházejí do výrobních firem a ten trend se bude s přibývajícím časem a nejistotou prohlubovat. Řada lidí je už pryč definitivně,“ sdělil Komárek.
Podle něj si lidé rychle zvyknou na jinou práci a nebudou se chtít vracet do nejistoty.
„Teď mám sedm zaměstnanců, stejný počet k tomu ještě budu potřebovat nabrat, pokud nám vláda umožní na letní sezonu otevřít. Bohužel, když dáme inzeráty, že potřebujeme lidi, odezva je mizivá,“ popisuje.
Cílem je udržet si zaměstnance
Odborníci se pak shodují, že větší problémy mají restaurace či penziony než velké hotely, což potvrzují i oslovení podnikatelé z hotelnictví. Třeba společnost Energotis, která vlastní a provozuje Hotel Dlouhé Stráně v Koutech nad Desnou na Šumpersku, se proto kvůli nedostatku lidí na trhu práce snaží udržet čtyři desítky zaměstnanců co nejdéle.
„Je tady jistá pomoc z různých podpůrných anticovidových programů. Pokud se ale stopka pro hotely bude prodlužovat, zřejmě brzy se dostaneme do stavu, kdy už stát nebude mít peníze. Potom se může stát, že nebudeme moci všechny lidi udržet a oni odejdou a najdou si práci v jistější branži, než je a zřejmě ještě dlouho bude hotelnictví,“ říká šéf společnosti Energotis Miroslav Kopřiva.
To olomoucký hotel Central Park Flora teď má 25 zaměstnanců, což je necelá polovina stavu z časů, kdy hotelnictví fungovalo normálně. Šéf hotelu Milan Bartoň ale nemá obavy, že nové lidi nenajde:
„Dá se předpokládat, že po rozvolnění neotevře řada restaurací. Navíc obecně poklesne poptávka, takže řada zaměstnavatelů začne propouštět, a lidé tak na trhu budou.“