Odborníci mluví o unikátním, autentickém svědectví z hrůzných časů kolektivizace. Nápis psaný tužkou je datovaný 17. dubna 1957, vznikl v obci Ptení na Prostějovsku.
Vzkaz byl vepsán přímo na dřevo na vnitřní výplň dveří, pravděpodobně samotným truhlářem.
Při řezání starého dřeva na topení jej našli dědici rodinného statku. Po 61 letech si tak mohli přečíst tyto řádky:
„Republika Československá je v Ruském poddanství, Bolševická bestije řádí jak nejhroznější tifus. Komunisti (bolševici) berou násilým všem lidem majetky. Sedláky zavírají do žalářů, aby mohli zabrat statek (krund). Každého živnostníka zničili i každého malého rolníčka, ženou všechny do družstev aby pracovali společně jako na panském za roboty. Je strach žít.“
Svědectví z roku 1957 |
Objevitel nápisu pan Fiala k němu bohužel žádné jiné podrobnosti nemá. Pouze ví, že dřevo pochází z dlouho nepoužívaných dveří z domu matky jeho manželky.
„Obec Ptení, kde byly dveře asi vyrobeny, je nedaleko. Rodiče mé ženy byli sedláci a grunt u Růžičků byl největší v obci. Komunisty byli velmi poškozeni a komunisty celý život nenáviděli. Možná ty dveře vyráběl někdo spřízněný, kdo věděl, že nepřijdou do domu komunistů nebo jejich sympatizantů,“ přemítá Fiala.
Jedinečný objev už má ve správě Národní zemědělské muzeum, tamní experti ho považují za jeden z nejautentičtějších dokladů utrpení lidí na venkově za vlády komunistů.
„Jedná se o zcela unikátní nález, který je dokladem útlaku venkovského obyvatelstva po roce 1948. Slova ‚je strach žít‘, kterými neznámý pisatel své poselství uzavírá, jsou mementem, odsuzujícím jeden z největších zločinů v našich dějinách, kterým kolektivizace bezesporu byla. Takto výjimečný nález bychom chtěli co nejdříve zrestaurovat a vystavit, aby se s ním mohla seznámit i veřejnost. Snad tento nález přispěje k oživení zájmu o statisíce obětí kolektivizace, kterým by se mělo dostat nejen omluvy, ale i úcty za utrpení, které musely přestát,“ dodává náměstek generálního ředitele Národního zemědělského muzea Antonín Šimčík.