Hranice měly pátý nejšpinavější vzduch v Česku, vítr ho přivál z Ostravska

  4:52
Častěji než obyvatele Karviné nebo některých částí Ostravy ohrožovalo loni nadlimitní množství prachu lidi z Hranic na Přerovsku. Město doplácí na absenci plánovaných obchvatů a také na svou geografickou polohu. Leží totiž v Moravské bráně, kudy vítr vanoucí nejčastěji od severu přináší škodliviny až z Ostravska.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Moravská brána není žádné lázeňské místo. Zatěžuje nás však i doprava, protože stát už patnáct let není schopen vybudovat Palačovskou spojku. Na horší kvalitě ovzduší se podílí také průmysl, který je – včetně lomů – okolo Hranic umístěn,“ shrnul starosta města Jiří Kudláček.

To, co trápí Hranice nejvíce, je polétavý prach o velikosti částic do deseti mikrometrů (PM10). Na páté místo žebříčku nejvíce postižených oblastí se probojovaly proto, že o jedenáct dní překonaly zákonem stanovený maximální počet 35 dní s překročeným limitem pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 v ovzduší.

Maximální koncentrace prachu, což je 50 mikrogramů na metr krychlový, byla v Hranicích téměř trojnásobná. Do první pětky v žebříčku se kromě Hranic dostalo i okolí brněnské ulice Zvonařka, vedou ji však nadále Věřňovice – tradiční nejčernější bod na hranici s Polskem.

Posun v žebříčku pro Hranice neznamená, že by se tam situace radikálně zhoršila, paradoxně za něj může historické zlepšení ovzduší na Ostravsku a Karvinsku. Tam díky příznivému počasí měřicí stanice loni zaznamenaly nejnižší koncentrace prachu za dvacet let.

V Hranicích je přesto polétavý prach ekologickým problémem číslo jedna, a to už dlouhodobě. Město se s ním snaží bojovat dvě desítky let.

„První monitoring, který ukázal, že stav ovzduší u nás není dobrý, se dělal po roce 2000. Proto jsme zahájili větší a častější čištění ulic a výsadbu zeleně. Ukazovalo se nicméně, že stav ovzduší se nelepší, protože velkou roli hraje dálkový přenos z Ostravska, doprava a místní zdroje znečištění,“ popsal mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.

Zdrojem je i doprava, vytoužená spojka byla ale znovu odložena

Například hranická cementárna a další podniky v roce 2018 investovaly desítky milionů korun do nových filtrů a město samotné elektrifikovalo městskou hromadnou dopravu. Tu mají lidé zdarma, aby častěji než do aut sedali do autobusů. Letos si navíc budou k přesunům po městě moct půjčovat elektrokoloběžky.

Údaje, jež ČHMÚ do svých statistik zahrnul, nepocházejí z měřicí stanice hydrometeorologického ústavu, ale zařízení, které na konci roku 2018 pořídila hranická radnice. Stanice umístěná v Základní škole Šromotovo, podle starosty Kudláčka loni v létě neměřila přesně a to mohlo výsledky ovlivnit.

„Trvalo tři nebo čtyři měsíce, než dostala nové certifikace. Loňské údaje tak nelze brát za berné, protože nejsou relevantní,“ podotkl Kudláček.

Problém s ovzduším ale nijak nezlehčuje, i když si myslí, že radnice své možnosti již vyčerpala.

„To, s čím nedokážeme pohnout, je doprava,“ posteskl si. Městu by totiž pomohla především takzvaná Palačovská spojka, silnice, jež odkloní tisíce aut ze středu Hranic a dalších obcí na trase směrem na Slovensko.

Původně se měla začít stavět letos, ale Ředitelství silnic a dálnic zahájení stavby už poněkolikáté posunulo, tentokrát na rok 2022. Hlavním důvodem je nutnost doplnit dokumentaci pro posudek EIA.

Podle starosty Hranic má ale město svázané ruce i jinak. „Dokonce ani ve špičkách nám legislativa neumožňuje odklonit nákladní dopravu. Pokud něco takového naplánujeme, tak s tím musí souhlasit všechny dotčené obce v objízdné trase, a to ještě na komunikaci stejné třídy, což nejsme schopni vůbec zajistit,“ objasnil Kudláček.

Škodlivin přivátých z Ostravska by mělo ubývat

Útěchou pro Hranické může být to, že z Ostravska už se snad tolik škodlivin jako v minulosti šířit nebude.

„Na všech typech lokalit jsme loni zaznamenali meziroční pokles znečištění. Průměrné roční koncentrace polétavého prachu byly většinou zhruba o 20 až 30 procent nižší než v roce 2018,“ uvedla vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ Blanka Krejčí.

Z dlouhodobého hlediska se dal rok 2019 přirovnat k roku 2016, jen s tím rozdílem, že loňské průměrné roční koncentrace polétavého prachu byly nejčastěji ještě o zhruba 10 procent nižší než o tři roky dříve.

„V lokalitách s více než dvacetiletou souvislou řadou měření PM10 se koncentrace pohybovaly na obdobné úrovni jako v letech 1998 a 1999, kdy byly na Ostravsko-Karvinsku zaznamenány zatím historicky nejnižší průměrné koncentrace suspendovaných částic,“ doplnila Krejčí.