Představitelé bytového družstva z centra Prostějova se nedávno obrátili na tamní radnici, protože si už nevědí rady s přemnoženými holuby.
„Naše družstvo opravilo střechu, ale holubi ji už znečistili, stejně jako chodníky kolem domu. A před vchodem se ani na chodník nedá vkročit. V případě deště, když je kluzko, by mohlo dojít k úrazu,“ stěžovala si jedna z představitelek družstva, Zdeňka Budovičová.
Opeřenci si navíc podle ní udělali hnízda v okapech, které ucpali, a během loňského léta začalo zatékat do fasády domu. V jednom z horních bytů se z tohoto důvodu dokonce objevila plíseň.
„Prosím, aby se někdo přišel podívat na tu spoušť před domem, a žádám o pravidelný úklid chodníku a likvidaci holubů, kteří se zabydleli na našich nových střechách. V dnešní době, kdy nás ohrožuje covid, nemůžeme čekat na další nemoci od holubů, jejichž trus nám padá na římsu i na okna,“ nevědí si rady obyvatelé bytového domu.
Odchyt, plyn a kafilérie
Problém přemnožených zdivočelých holubů řeší i další města v kraji. Například v historické části Olomouce ptáci mohou napáchat nenapravitelné škody na památkách.
„V Přerově si město platí firmu, která zajišťuje deratizaci proti potkanům a likviduje i holuby, aby se jejich počet snížil. Odchytává je a uspává plynem. Pak putují do kafilérie,“ uvedl Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.
Problémem jsou podle něho polorozpadlé budovy nebo otevřené střechy, kde mohou holubi hnízdit. V jednom místě se tak podle Šafránka mohou vyskytovat hejna až se stovkami kusů, ve větších městech se pak počty holubů pohybují v řádech tisíců.
„Většinou jde o zdivočelé holuby, kteří kdysi uletěli nějakému chovateli a postupně se přemnožili ve městech, kde poškozují budovy a památky. Odstřel je samozřejmě zakázaný, města se je snaží omezovat, což je zcela legální. Pokud s nimi lidé mají problémy, měli by se obrátit na město, aby zakročilo,“ dodal ornitolog.
Zdivočelí holubi do měst nepatří. „Zdivočelý holub se dá přirovnat k potkanům. Neměli by se přikrmovat v ulicích, protože šíří řadu nemocí, které není možné léčit. Je to nepůvodní druh, který do měst nepatří. Každé město s nimi bojuje svým vlastním způsobem,“ dodal Šafránek.
Přenosné klece na střechách
Například prostějovská radnice sdělila, že obtížné opeřence nechává odchytit už delší dobu.
„V roce 2006 jsme zahájili odchyt zdivočelých holubů v budovách ve vlastnictví města. Například přímo v půdních prostorách domu Kravařova 1 na rohu náměstí T. G. Masaryka je instalováno odchytové zařízení. Odchyt je prováděn v odchytovém holubníku, který je umístěný ve vikýřovém okně na půdě. Podobné odchytové zařízení je instalováno také v půdním prostoru zámku na Pernštýnském náměstí,“ popsala mediální referentka radnice Anna Kajlíková.
Odchyt je podle ní nejúčinnější od listopadu do dubna, v období, v němž holubi nemají dostatek přirozené potravy.
Domovní správa kromě toho v letech 2015 až 2019 instalovala na střechy v centru města sítě na římsy a kovové bodce na parapety.
„Půdní prostory pravidelně kontrolujeme a čistíme. Jako velice účinná se ukázala spolupráce se zemědělskými družstvy v okolí Prostějova. V areálech zemědělských farem probíhá v režimu zákona o myslivosti lov zdivočelých městských holubů, kteří do lokalit nalétávají za potravou,“ dodala Kajlíková.
Městská populace holubů je závislá především na možnostech hnízdění v konkrétní lokalitě a na nabídce potravy. Ptáci vyhledávají například také výtahové šachty na sídlištích, balkony a všechny nezabezpečené prostory.
„Na vlastníkovi nemovitosti je, aby objekty zabezpečil. Bodce a sítě proti holubům doporučujeme použít všude tam, kde ptáci sedávají, kde si vytvářejí hnízda a kde přespávají. Tato poměrně levná ochrana nedovoluje nevítaným návštěvníkům přistát. Důležité také je eliminovat přikrmování holubů,“ popsala strategii Kajlíková.
25. července 2018 |