Pozemky stát lidem vyvlastnil, chybu ve špatně určené nízké ceně dál neřeší

Stěží uvěřitelné déja vu stále nekončí pro potomky rodiny, které komunistický režim v 50. letech sebral půdu a později na ní mimo jiné postavil dálnici. Po revoluci rodina dostala zbylé pozemky zpět, aby o ně v novém miléniu zase přišli poté, co jim byla nabídnuta zcela neadekvátní cena, a po jejím odmítnutí stát půdu vyvlastnil. Přiznanou chybu nikdo neřeší.

Manželé Pošvářovi na dříve pořízeném snímku u pozemků, které jim stát vyvlastnil pro sjezd z dálnice D46, přestože se s nimi předtím dohodl. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Pro sjezd z dálnice D46 k obchodní zóně u Držovic a Prostějova, který má na sporných pozemcích vzniknout, už bylo dokonce vydáno i stavební povolení. A to i přesto, že se brněnský krajský soud stále zabývá žalobou potomků rodiny Pospíšilových.

Ti tak reagovali na fakt, že krajský úřad v Olomouci potvrdil vyvlastnění jejich pozemků, o výši náhrady však nerozhodl.

„Stavba dálnice D46 je stavbou veřejně prospěšnou, pro kterou je účel vyvlastnění zákonem stanoven. Speciální stavební úřad tedy není vázán souhlasem či nesouhlasem vlastníka dotčeného pozemku nebo stavby,“ uvedl k vydání povolení ředitel odboru infrastruktury a územního plánu na ministerstvu dopravy Josef Kubovský.

Majitelé pozemků jsou z postupu státu znechucení. „Pokud už je vydáno stavební povolení bez toho, aby s tím vlastník souhlasil, tak je to neskutečný podraz a návrat do totality, protože rodina si přesně toto zažila v 50. letech. Akorát že tenkrát se neodvážila protestovat, nebo to bylo marné,“ argumentuje Jiří Pošvář, manžel vnučky znárodněného držovického sedláka Pospíšila.

„Dnes protestujeme dál, že soudy ještě o vyvlastnění nerozhodly, ale státní aparát si stejně opět dělá, co chce, a práva obyvatel ho nezajímají,“ dodává.

Na žalobu spoléhá také další dědička Jaroslava Sivková z Ostravy. „Je potřeba zmínit citový vztah k těm pozemkům. Již jednou je tato republika znárodnila a postavila si na nich dálnici. V jednadvacátém století se to děje znovu, aniž by stát vykompenzoval finanční újmu. Vlastnické právo je přitom jedním ze základních principů, které jsou zakotveny v ústavě,“ argumentuje.

Podepsanou smlouvu ŘSD zrušilo a cenu srazilo

Majitelé se původně začátkem roku 2016 s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) dohodli a podepsali příslušné kupní smlouvy včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí za cenu zhruba 650 korun za metr čtvereční.

Za měsíc jim však ŘSD oznámilo, že smlouvy neplatí z důvodu chybné metodiky při výpočtu a z ní vyplývající příliš vysoké ceny. Po jednostranném zrušení pak úřady postupně nechaly vypracovat další tři znalecké posudky a nakonec použily nejnižší cenu, která klesla na 43 korun za metr.

Taková částka byla přitom hluboko pod cenou obvyklou v této lokalitě. Minimálně 600 korun například úřady nabízely za pozemky pod nedalekým plánovaným severním obchvatem Prostějova, který zdejší obchodní zónu spojí s výpadovkou na Kostelec na Hané a Konici. Důležitá dopravní spojka se právě staví.

„Dnes je půda vyvlastněná, my nemáme ani desetinu původní ceny a stát se tváří, že je všechno v pořádku,“ rozčiluje se Jiří Pošvář.

Bez dokončení majetkového vypořádání stavět nelze

Chybu přitom už dříve přiznalo i samotné ŘSD. „Nebylo přihlédnuto k ustanovení zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Kupní cena nebyla ve znaleckém posudku vypočtena podle skutečného stavu a účelu užití pozemků,“ sdělil mluvčí organizace Jan Studecký.

Možná poslední nadějí majitelů půdy z Držovic na nové kolo jednání s ŘSD a získání férové ceny je fakt, že dokud nebude majetkoprávní vypořádání dokončeno, nemůže začít samotná stavba.

„Stavebník nemůže zahájit práce na pozemku cizího vlastníka bez řádného věcného práva k tomuto pozemku. Aby stavba mohla být zahájena, musí být dokončeno majetkoprávní vypořádání nebo uzavřena smlouva o jiném věcném právu. Tato povinnost je stavebníkovi uložena v podmínkách stavebního povolení,“ potvrdil ředitel odboru ministerstva dopravy Kubovský.