Pracovníci krevních center vyzývají dárce, aby přišli k odběrům dřív, než vyrazí na dovolenou.

Podle odhadů přes léto chodí dávat krev asi o čtvrtinu lidí méně. Přitom právě letní prázdniny patří k nejkritičtějším obdobím.

„Roste počet úrazů i nehod, kdy je potřeba pacientovi poskytnout krevní transfuzi,“ sdělil primář hematologickotransfuzního oddělení Nemocnice AGEL Přerov Štefan Repovský.

Upozornil, že část lidí, byť přechodně, vypadne také kvůli své dovolené. „Lidé jezdí často na dovolené do oblíbených lokalit, jako je severní Afrika nebo Turecko. Po příjezdu ale nemohou měsíc krev darovat,“ vysvětlil.

Lhůta platí kvůli západonilské horečce, jíž se ale mohou případní dárci nakazit rovněž v Itálii, Řecku, Maďarsku nebo ve Španělsku. Kdo odjede do destinací mimo Evropu, může darovat krev až po půl roce.

„Navíc lidé, kteří zůstávají v zaměstnání, pracují i za ty, kdo jsou na dovolené, a tak je zaměstnavatelé na darování krve nepouštějí,“ upozornil Repovský.

Zásoby krve jsou důležité

Pro nemocnice je důležité mít zásoby krve všech skupin. Nedostatkové jsou ale obecně skupina nula a všechny minusové, hlavně tedy 0- a A- jako nejfrekventovanější.

„Nejvyužívanější je skupina 0 RhD minus, což je univerzální krevní skupina. Vzhledem k tomu, že ji lze dát i těm, u kterých ještě skupina není známá,“ vysvětlil mluvčí olomoucké fakultní nemocnice Adam Fritscher.

Nemocnice v kraji letní provoz s úbytkem dárců krve nicméně zvládají. V případě akutního nedostatku krve spolupracují a vypomáhají si.

„Výborně funguje spolupráce nejen mezi jednotlivými nemocnicemi v rámci skupiny AGEL, ale i olomouckou nebo šumperskou nemocnicí, a když je to nutné, tak i s nemocnicemi ve Zlínském kraji,“ ubezpečil Repovský.

Podle lékařů ještě nenastala situace, že by nebylo možné pacienta operovat, protože by nebyla krev.

Dárců je méně než polovina

Zdravotnická zařízení hlásí méně dárců nejen přes léto, ale především po pandemii covidu. Někteří přestali chodit kvůli zdravotním problémům.

Fakultní nemocnice Olomouc má oproti roku 2019 o zhruba tři procenta dárců méně, eviduje jich přibližně 7 900. V porovnání s minulostí se hlásí i méně prvodárců. „Měsíčně se nám jich hlásí zhruba osmdesát,“ vyčíslil Fritscher.

Ročně tak největší zdravotnické zařízení na střední Moravě eviduje necelou tisícovku nových dárců, před deseti lety jich byl více jak dvojnásobek.

Úbytek dárců a prvodárců je patrný také v prostějovské a přerovské nemocnici. „Oproti době před covidem se pohybuje kolem deseti až patnácti procent a ve srovnání s minulým rokem jsme na tom přibližně stejně,“ porovnal primář Repovský.

Přerovská nemocnice eviduje měsíčně přibližně čtyři až šest nových dárců. „Je to bohužel velice málo. Potřebovali bychom jich několikanásobek,“ podotkl.

Nemocnice AGEL Přerov má v současné době 2 300 aktivních dárců. „To ale ještě nevypovídá o počtu odběrů, protože u dárců je důležitá frekvence odběrů,“ upřesnil Repovský.

Odběr krve tělu neublíží

Podle primářky transfuzního oddělení ve Fakultní nemocnici Olomouc Dany Galuszkové se lidé prvního darování krve nemusejí bát. Zákrok trvá deset minut a odebere se 450 mililitrů krve. „Odebraný objem krve se v organismu nahradí během několika hodin,“ ujistila.

Darovat krev chodí už osm let i Petra Novotná z Lutína. „Osobně vidím v dárcovství samá pozitiva. Když pominu to hlavní, a sice pomoc lidem, kteří ji potřebují, mám také pravidelnou kontrolu nad svým zdravotním stavem, placené náhradní volno ze zaměstnání a daňové zvýhodnění,“ řekla.

Má za sebou už 36 odběrů a je majitelkou bronzové a stříbrné Janského plakety. Medaile Jana Janského je ocenění pro bezpříspěvkové dárce krve, které uděluje Český červený kříž.

Například na začátku června dostalo ocenění přes 200 dárců z kraje za osmdesát bezplatných odběrů krve. Stejně jako ti, kteří krev darovali 160krát.

V regionu funguje šest transfuzních stanic, jež registrují okolo šestnácti tisíc dárců krve. Spolupracují i se školami, magistráty či různými spolky. Například na Univerzitě Palackého v Olomouci se už podruhé konal souboj fakult v darování krve a drahocennou tekutinu hromadně darují v kraji také strážníci, policisté či hasiči.

Krev mohou darovat zdraví lidé ve věku 18–65 let s váhou minimálně 50 kilogramu. Muži mohou přijít pětkrát, ženy čtyřikrát za rok. Minimální interval mezi dvěma odběry jsou dva měsíce.

Dárci mají v den odběru nárok volno s náhradou mzdy, proplacení jízdného k odběru, občerstvení, odpočet ze základu daně z příjmu nebo bonusy od zdravotních pojišťoven.