Otrava, která stále nemá konkrétního viníka, má na svědomí 40 tun uhynulých ryb, ale také z velké části vymýcená společenství bezobratlých živočichů, jimiž se ryby živí. Rybáři jsou přesvědčení, že právě ostroretky si přesto v řece poradí.
„Je to monitorovací pokus. Následovat budou průzkumy, zda se ryby chytí. Věřím, že přežijí,“ říká Rostislav Trybuček, jednatel Územního svazu pro Severní Moravu a Slezsko České rybářského svazu.
Ví přitom, že jednoduché to ryby v téměř mrtvé řece mít nebudou. Laboratorní, tzv. Petriho misky, které má Trybuček na fotce na pracovním stole, toho vypovídají víc než slova. Zatímco v jedné se to hemží množstvím drobných vodních živočichů, ve druhé jsou sotva čtyři.
První vzorek odborníci odebrali v úseku řeky nad otravou, ten druhý pochází z Hustopečí nad Bečvou, kde jedovatý mrak procházel téměř celým korytem.
„Přežily například nitěnky, které mají tu schopnost, že jak jim něco lidově řečeno brnkne kolem těla, umí se okamžitě schovat hluboko do říčního dna. Věřil jsem, že i bezobratlí budou pod kameny víc krytí, ale otrava musela být takového rozsahu, že vzala skoro vše, byla jako gilotina,“ popisuje Trybuček.
Do zarybňování se už dnes zapojili rybáři z Hranic, kteří vypustili a vylovili svůj chovný rybník s ostroretkami.
Asi pět tisíc ročních ryb vypustili na pěti místech od Ústí u Hranic až pod Teplice nad Bečvou, v sobotu ostroretky, které váží sotva pár gramů a měří do pěti centimetrů, dostanou šanci obsadit prázdnou řeku také pod hranickým splavem a dál po proudu.
Do řeky doputuje asi deset tisíc ryb
Celkem chtějí rybáři z Hranic rozvést po toku asi deset tisíc ryb. „Postupně potřebujeme do řeky dostat také parmu, cejna, jelce tlouště, ale také plotice, okouny a nějaké dravé ryby. Aby byla skladba ryb stejná jako dřív, bude to trvat pět až osm let, u parmy ještě déle. Než se tu začnou ukazovat pěkné kousky, počkáme si až patnáct roků,“ popisuje šéf hranických rybářů Pavel Helísek.
Ostroretky rybáři nevybrali na start nového osidlování řeky náhodou. „Je to ryba, která má místo rtu škrabku a živí se tak, že seškrabává řasy z kamenů. Víme, že se dokáže v řece uživit, stejně jako parma, která při hledání potravy obrátí každý kamínek,“ vysvětluje Trybuček.
Tragédie,která řeku postihla 20. září, svým rozsahem překonala všechny dosavadní havárie. Kyanidy zasáhly 38 kilometrů vodního toku, škody jdou do desítek miliónů korun. Jen likvidace uhynulých ryb v kafilerii stála asi 470 tisíc korun.
Na transparentním účtu který má rybářům pomoct, se jen do pátku vybralo 250 tisíc korun.
Po viníkovi havárie pátrají vsetínští kriminalisté.Stopy vedou do areálu bývalého rožnovského podniku Tesla, kde sídlí víc průmyslových firem.