K základům hradeb. Archeologové zkoumají opevnění Lipníka nad Bečvou

  8:52
Základy městské hradební zdi z 16. století odhalili v Lipníku nad Bečvou přerovští archeologové. Možnost prozkoumat, jakým způsobem stavitelé opevnění města založili, dostali odborníci vůbec poprvé. Nejenže mohli změřit šířku základů, ale narazili u nich i na původní stavební výkop a v něm na zlomky džbánů, z nichž pravděpodobně pili i někdejší zedničtí mistři.

Archeologové dostali v Lipníku nad Bečvou šanci prozkoumat základy tamních městských hradeb v místě, kde byla zbourána bývalá škola. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Výzkum umožnil plán lipnické radnice doplnit chybějící, několik desítek metrů dlouhý úsek v jižní části hradeb. Proluka tam vznikla po demolici bývalé elektroškoly, kterou nechalo město na konci loňského roku zbourat.

„Podařilo se nám zachytit původní založení hradby a dokonce i stavební výkop, do kterého mistři zedníci na přelomu 15. a 16. století vyzdívali hlavní hmotu hradby,“ řekl vedoucí výzkumu Zdeněk Schenk z Muzea Komenského v Přerově.

„Archeologickou sondou máme doloženo, že šířka původní hradby dosahovala 2,4 metru a byla zděná z lokálních hornin kulmského stáří, podobně jako na nedalekém hradu Helfštýně,“ dodal.

Základ hradby se podle něj oproti současném terénu nachází v hloubce 1,7 až 1,9 metru a odborníky překvapilo, že stavitelé hradbu v pozdním středověku založili poměrně mělce.

Lipnické opevnění je unikátní nejen tím, v jakém stavu se dochovalo do dnešních dní, ale i proto, že k jeho výstavbě existují historické prameny.

„Ty jsou velice důležité, poměrně přesně nám sdělují, kdy byla zahájena stavba jedné z městských bran. K tomu došlo už v roce 1498,“ podotkl Schenk.

Zlomky keramiky možná k hradbě hodili zedničtí mistři

Historici i archeologové díky pramenům vědí, že první fáze výstavby městské hradby spadá do období let 1505–1515, druhá, tedy dokončení, se odhaduje do roku 1530.

„Ve stavebním výkopu se nám podařilo najít zlomky keramiky, hrnců nebo džbánů přilepených přímo k základu, tedy k vnějšímu líci hradby. Možná je tam vhodili přímo zedničtí mistři. V historických pramenech jsou dokonce zmiňována jejich konkrétní jména,“ těší Schenka.

Jak vysvětluje, jedná se o tenkostěnnou, oxidačně vypalovanou keramiku až cihlově červené barvy, nápadně zdobenou pod hrdlem.

„Lze ji datovat do první třetiny 16. století, což souhlasí i s písemnými prameny,“ doplnil vedoucí výzkumu. Pozdně gotické městské opevnění Lipníka nad Bečvou patří podle Schenka k nejkrásnějším ukázkám fortifikační architektury nejen na Moravě, ale i v celé České republice.

Lipnická hradba vznikla v období, kdy Přerov, Lipník a Hranice vlastnil významný moravský rod Pernštejnů. Velký stavební boom města zažila už za Viléma z Pernštejna (1474–1521).