„Pokud se lvi indičtí v přírodě dočkají dospělosti, dožívají se maximálně 12 až 14 let, v lidské péči obvykle o něco víc. Našemu samci bylo již téměř 17 let. V posledních týdnech se však jeho zdravotní stav začal rychle zhoršovat, proto jsme ho museli nechat uspat,“ řekla mluvčí zoo Šárka Nováková.
Ředitel zahrady Petr Čolas upozornil, že pro chovný program lvů indických v lidské péči je to velká ztráta. „Geny tohoto samce byly velice ceněné, ale bohužel je nedokázal předat,“ uvedl.
Zoo velmi usilovala o mláďata tohoto ohroženého druhu velkých šelem, vystřídala dvě samice a na čas Sohana půjčila do Prahy. S tamními dvěma samicemi se sice spářil, ale potomky nezanechal.
„Chov těchto vzácných zvířat není jednoduchý. Lvy indické se přes veškerou snahu doposud nepodařilo rozmnožit nikde v České republice,“ dodal ředitel Čolas.
Ostravská zahrada se svých plánů na lvíčata přesto nevzdá, protože je zapojená do mezinárodního chovného programu, jehož cílem je udržet stabilní, zdravou a geneticky variabilní populaci v lidské péči pro budoucnost a případný návrat lvů indických do volné přírody.
Kočkovitá šelma je totiž na pokraji vyhubení. Vyskytuje se jen v několika rezervacích v západoindickém státě Gudžarát, kde přežívá okolo 500 jedinců. Málo jich je i v lidské péči.
„Už delší dobu jednáme s koordinátorem chovu lvů indických o dovozu nové samice, protože ta, kterou máme, už stárne a potomky nemá. Nově teď řešíme i dovoz samce. Kdy se nám ho podaří získat, ale nedokážu říci. Bude to hodně těžké. Celkem 44 evropských zahrad sice chová 81 samic a 46 samců lva indického, ale mláďata se rodí jen zřídka, “ nastínila Šárka Nováková.
Zoo ztrácí stovky zvířat ročně
Lev Sohan není zdaleka jediným zvířetem, které muselo být utraceno, většinou kvůli nevratnému zhoršení zdravotního stavu, nebo samo uhynulo v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava.
Jen v posledních pěti letech tak zoo přišla například o mládě pandy červené, 50letého samce hrocha obojživelného Honzu, po kterém zůstalo 19 odchovaných potomků, ale také o tři slony indické: dva dospělé samce a mládě, dvouletou Sumitru, která se nikdy nenapila mateřského mléka. Příčinou byly pokaždé jiné zdravotní problémy.
„Smrt zvířat je ve všech zoologických zahradách téměř stejně běžná jako v přírodě. Ačkoli mají zvířata nejlepší možnou péči a většina se dožívá vyššího věku než v přírodě, jen naše zoo ztrácí stovky savců, ptáků a plazů ročně. Do toho nepočítáme hmyz, drobné rybky ani krmné myši,“ vysvětlila Nováková. Do konce roku 2013 uváděla ostravská zoo do 170 úhynů ročně, pak se počet přehoupl nad hranici 200 a stále roste – úměrně s nárůstem počtu chovaných zvířat.
Například v roce 2015 ztratila zoo 126 ptáků, 69 savců a 23 plazů, celkem tedy 218 zvířat. Loni už ale přišla o rekordních 1 400 zvířat.
„Souvisí to s tím, že loni jsme chovali rekordní počet 438 druhu zvířat v počtu okolo pěti tisíc kusů. Díky tomu se nám také narodilo rekordní množství 2 376 mláďat, což je dvakrát více než v roce 2018. Ne všechna přežila,“ řekla Nováková.
