iDNES.cz

Důlní vody zasolují Olši, Odru i Ostravici. U vpustí je vyšší množství kovů

  9:10
Dva roky se vědci ve společném projektu zabývali vlivem silně znečištěných důlních vod na kvalitu říční vody v Ostravici, Olši a Odře. Prokázali v nich významné výskyty anorganických solí a u vpustí důlních vod také vyšší množství kovů – barya a stroncia.

ilustrační snímek | foto: Archiv Diamo

Zároveň však odborníci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity a Hlavního institutu v Katovicích uvádějí, že dál od vyústění už kontaminace není nebezpečná.

„Baryum je jedovatý kov. Stroncium se v přírodě, a tedy i v důlních vodách, vyskytuje ve formě, která není toxická. Říční toky jsou baryem a stronciem znečištěné jen v nejbližším okolí vyústění důlních vod,“ informoval odpovědný šéf projektu s názvem SUWAT Václav Dombek z VŠB–TUO.

Dodal, že přítomnost těchto kovů je problémem především řeky Ostravice, kde odborný tým sledoval výtok z vodní jámy Jeremenko. Ve větší vzdálenosti od vyústění důlních vod už ale zaznamenané množství barya a stroncia říční voda naředí do takové míry, že kovy nepřesahují povolený rámec.

Podle závěrů výzkumů je ale situace o něco horší, co se týče chloridů. V jejich případě v řekách dochází k několikanásobnému překročení přípustného průměrného ročního znečištění a k takzvanému zasolení povrchových vod. To se odráží i na koncentraci chloridů v dolní části toků.

„Důlní voda má významný podíl na znečištění vody ve svém blízkém okolí chloridy prakticky na všech odběrových místech. Je to patrné na české i na polské straně,“ upřesnil Dombek. Dále po toku se chloridy postupně nařeďují.

Výsledky mohou vést k legislativním změnám

Pod mezí detekce se naopak pohybovalo množství polycyklických aromatických uhlovodíků, které jsou zdraví i organismům nepříznivé a mohou být rakovinotvorné. Radiometrické průzkumy v povrchových vodách neprokázaly ani přirozené radionuklidy a produkty jejich rozpadu.

Vliv důlních vod je společným problémem Čechů a Poláků v Hornoslezské pánvi. Česko-polský tým odborníků proto během projektu vytvořil také jednotný metodický postup, jak jej dále sledovat. Výstupem z jejich výzkumu je také databáze využitelná pro informační systémy o životním prostředí, pro jeho další monitoring a aktualizaci dat i pro informovanost obyvatelstva a veřejnou správu.

Výsledky analýz vědci nyní předají institucím odpovědným za kvalitu životního prostředí na obou stranách hranice, jež pak mohou doporučit i úpravu legislativy.

zpět na článek