Umožní jim to unikátní výbuchová komora, v níž mohou sledovat parametry explozí i za velmi nízkých teplot. Jde o světový primát.

Zařízení za zhruba 5,3 milionu korun si odborníci z Výzkumného energetického centra univerzity nechali ušít na míru. „Komoru můžeme vyhřívat až na 50 stupňů Celsia a měnit tím vstupní podmínky výbuchů. To dokáže maximálně deset výbuchových komor na světě. Můžeme ji ale i chladit až do minus 85 stupňů a to nemá ve světě obdoby,“ popsal Jan Skřínský z Výzkumného energetického centra.

Uzavřené zařízení odolává vysokým tlakům a zkoumá se v něm výbuchový tlak různých látek, třeba průmyslových prachů, plynů nebo kapalin. Vědce teď bude zajímat, jak vysoký může být tento tlak při nízkých teplotách.

„Domníváme se, že vazby v molekulách se po zahřátí dají do pohybu. K iniciování výbuchu stačí malý podnět. Současně ale rozkmitáním vazeb molekuly energii ztrácejí, takže energie přeměněná do výbuchu je menší. Když ale materiál zmrazíme, vazby téměř zastavíme, jsou pevnější a je těžší je rozbít. Pokud se to však podaří, energie se uvolní mnohem více. Přesně ten mechanismus zkoumáme,“ řekl Skřínský.

Nová komora umožní studovat třeba vodík. „Minus 40 stupňů Celsia je zhruba teplota, při které se bude dávat stlačený vodík do automobilů. Je potřeba vědět, jak se bude chovat,“ dodal Skřínský.

Do výzkumu s novým typem komory se co nejdříve zapojí i studenti. I to je světový unikát, žádná jiná výbuchová komora na světě není součástí univerzity.