„Poctivý nálezce na mince včas upozornil archeology ze Slezského zemského muzea v Opavě. Objevil a odevzdal obrovské bohatství, což jsme ocenili vyšší odměnou, než nám udává zákon. Stanovený desetiprocentní podíl jsme navýšili až na odborně odhadovanou tržní cenu. Tyto takzvané poklady jsou nesmírně důležité kvůli poznání kulturních, hospodářských i sociálních dějin našeho kraje,“ vysvětlil náměstek hejtmana Lukáš Curylo.

Detail jednoho z pražských grošů, které nalezl muž na Vítkovsku

Muž našel mince při stavbě pergoly na zahradě svého domu v místní části Vítkova na pomezí Opavska a Novojičínska. Mimořádná událost však byla dlouho utajovaná.

„Také netuším, proč nebyla veřejnost informovaná. I my jsme se to dozvěděli až na radě kraje,“ podivoval se hejtman Ivo Vondrák.

Náměstek Curylo upřesnil, že mince byly zakopané v hliněné nádobě a někdejší střadatel je uschoval poblíž staré obchodní stezky někdy před vypuknutím husitských válek, tedy před rokem 1419.

„Zakopal mince vydané v šedesátiletém časovém rozmezí, což nasvědčuje tomu, že je nastřádaly dvě nebo dokonce tři generace,“ dodal Curylo s tím, že vítkovský poklad je zatím největším nálezem starých mincí na území kraje.

Po nálezu v červnu 2016 putovaly cennosti do Slezského zemského muzea v Opavě a následně do Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku, který zřizuje krajský úřad. Ten se podle zákona stal vlastníkem pokladu.

Následující dva roky trvalo čištění mincí a poté odborníci z pražského Národního muzea stanovili hodnotu nálezu na zhruba jeden a půl milionu korun.

„Mince budou převezeny zpátky a vystaveny nejpozději v roce 2024, kdy bude Muzeum Beskyd slavit sto let od vzniku,“ zakončil Curylo.