UNESCO Moravskoslezský kraj míjí, malou šanci mají pouze staré doly

  17:56
Ani jednoho zástupce nemá na seznamu světového dědictví UNESCO Moravskoslezský kraj. Mezi uchazeči jsou sice bývalé ostravské doly, jejich šance na úspěch však nejsou velké.

Důl Michal patří do souboru ostravských industriálních památek. Společně s dalšími starými černouhelnými doly by se mohl ucházet o zápis do seznamu UNESCO. | foto: Boris Renner

Po přijetí hřebčína v Kladrubech nad Labem a souboru hornických staveb v Krušnohoří do světového kulturního dědictví organizace UNESCO se pyšní zápisem v prestižním seznamu devět krajů Česka a Praha. Některé lokality mají v elitním seskupení dokonce více památek.

Čtveřice krajů se však žádným lákadlem s přívlastkem UNESCO chlubit nemůže. Vedle Plzeňska, Liberecka a Královéhradecka se to týká i Moravskoslezského kraje.

Náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo to nepovažuje za méněcennost. „UNESCO samozřejmě znamená prestiž a větší zájem zahraničních turistů, ale není to nic, bez čeho bychom nemohli být,“ konstatoval politik.

Upozornil, že se kraj zaměřil více na to, aby se cenné objekty dostaly mezi národní kulturní památky. „To se podařilo. I tam je totiž prestiž a výrazné možnosti dotací,“ zdůraznil Curylo. Připustil, že ani netuší, které z památek by splňovaly přísné podmínky UNESCO.

Podle odborníků není nutné, aby UNESCO památky měly všechny kraje, i tak Česká republika se čtrnácti zápisy patří vzhledem ke své velikosti k velmi úspěšným zemím.

Čeští zástupci na seznamu UNESCO

Národní památkový ústav (NPÚ) vede takzvaný indikativní seznam s unikáty, které mohou splňovat podmínky pro nominaci na UNESCO.

A vedle třeba hradu Karlštejn, západočeských lázní nebo libereckého vysílače Ještěd tam figurují Industriální soubory v Ostravě, kam spadají někdejší černouhelné doly Michal, Anselm, Hlubina a Vrbice.

V západní Evropě byli rychlejší

„Příprava nominace trvá několik let, takže nelze říci, jestli a kdy budou tyto památky na seznam světového dědictví zapsány,“ upozornila mluvčí NPÚ Jana Hartmanová.

Dodala, že se naděje kandidátů postupem času mění. A v případě Ostravy k horšímu.

Důl Michal

„V mezičase se na seznam dostaly podobně velké areály spojené s těžbou kamenného uhlí a zpracování železa například v Belgii a Francii, takže pro naše památky se situace poměrně ztížila,“ potvrdila.

Právě to považuje za největší problém průmyslník Jan Světlík, spolutvůrce Dolních Vítkovic, kde je dokonce zachován celý těžební a výrobní postup od dolu přes koksovnu až po hutní vysoké pece.

„UNESCO je o jedinečnosti, o unikátech, které jinde neuvidíte. A v západní Evropě měli ve využití uzavřených industriálních památek asi dvacetiletý náskok. A i když jsme třeba větší a lepší, tak oni jsou prostě první,“ zmínil Světlík.

Ve Štramberku UNESCO nakonec nechtěli

V Dolních Vítkovicích proto se světovým seznamem příliš nepočítají. „Vydali jsme se už trochu odlišnou cestou, chceme být součástí města,“ konstatoval Světlík.

Hned dvakrát v minulosti zvažovali UNESCO ve Štramberku na Novojičínsku, kde chtěli povýšit tamní unikátní dřevěnice. Jenže vše ztroskotalo zejména na obavách vlastníků domků z ještě razantnějších památkových omezení.

Mezi čtrnáct českých památek UNESCO patří například historická centra Prahy, Telče a Českého Krumlova, zámek a zahrady v Kroměříži, brněnská vila Tugendhat nebo olomoucký sloup Nejsvětější Trojice.

Autor: