„V Moravskoslezském kraji se teplota vzduchu za posledních šedesát let zvýšila o více než dva stupně. Tento nárůst je obdobný i na celém území České republiky,“ sdělil Pavel Lipina z Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak připomněl, v létě je častější výskyt extrémních teplot a tropických dnů, kdy se teplota vyšplhá nad třicet stupňů. „Přicházejí i horké vlny, což jsou období s větším počtem tropických dní za sebou,“ dodal Lipina.
Vysoké teploty s sebou přinášejí další komplikace. „Je to velká zdravotní zátěž pro starší a nemocné, jsou horší pracovní podmínky a s využíváním klimatizací roste i energetická spotřeba,“ přiblížil Lipina.
Proti extrémním teplotám se města nejčastěji snaží bojovat výsadbou zeleně.
„Předcházíme vzniku teplotních ostrovů ve městě správnou výsadbou a ochlazovacími prvky s vodou,“ sdělila mluvčí Ostravy Gabriela Pokorná. „Vysazujeme zeleň v okolí cest a revitalizujeme i parky,“ doplnila.
Obdobně řeší vedra i v dalších městech. „Některé travnaté plochy se u nás mění na louky, ale myslíme i na teplotu v interiérech domů. Budovy v majetku města proto postupně zateplujeme, což v létě uvnitř snižuje teplotu,“ přiblížila krnovská mluvčí Dita Círová.
„Dlouhodobě vysazujeme vedru a suchu odolné dřeviny a rostliny, které jsou vidět například na náměstí,“ dodala mluvčí Hlučína Kristina Skulinová.
Přibudou vodní nádrže
V Karviné zase zvyšují počet míst, kde se lidé mohou osvěžit. „Nově jsme vybudovali vodní mlžítka v areálu Loděnice, v parku Boženy Němcové a u brány parku vedle kostela Povýšení svatého Kříže,“ vyjmenoval mluvčí města Lukáš Hudeček. „Osvěžovače dále fungují na Masarykově náměstí a ve Fryštátě,“ sdělil.
Problémy s přívalovými dešti mají v Krnově. „V lokalitě Chomýže během nich dochází k zaplavování pozemků včetně fotbalového hřiště. V současné době tam proto zvětšujeme kapacitu příkopu pro odvod dešťových vod,“ řekla mluvčí Círová.
„Kromě toho se město chystá vybudovat dešťovou kanalizaci, kterou doposud nemá. Součástí příprav byla i výstavba dvou vodních nádrží, které budou zadržovat srážkové vody ze zpevněných ploch a střech domů,“ doplnila.
Důsledkem vyšších teplot dochází i k úbytku vody v krajině. „Nejen v nižších polohách, ale už i v horách je menší množství sněhu, a tím pádem i jarního tání,“ konstatoval Lipina. „A právě to bylo a je důležité pro dostatek vláhy,“ dodal.
Zarostlé tramvajové koleje
Města se proto snaží zlepšit schopnost krajiny zadržovat vodu. „V Ostravě osazujeme tramvajové tratě suchomilnými rostlinami, což zlepšuje mikroklima, dochází k zadržení vody a snížení hlučnosti. Také nahrazujeme jednolité asfaltové plochy parkovišť a chodníků takovými, které umožňují vsakování vody,“ konstatovala Pokorná.
Úbytku vody pozornost věnují i v Bruntále. „Nedávno prošel revitalizací Kobylí potok, který se změnil z napřímeného v meandrující,“ okomentoval mluvčí Bruntálu Jiří Ondrášek. „Výsledkem je kromě zlepšení ekologické funkce plochy v okolí samozřejmě také lepší zadržování vody,“ zmínil.
V Hlučíně pro pozorování úbytku vody sestavili mimořádnou komisi. „Ta vydává patřičné nařízení omezující spotřebu vody,“ vysvětlila Skulinová.
Města mají strategické plány
Města ale myslí také na budoucnost. „U nás v Krnově právě vzniká projekt zeleného parkoviště před nemocnicí. Parkovací místa budou se zatravňovací dlažbou a po obou stranách bude pás zeleně,“ přiblížila Círová. „Kromě toho město připravuje studii adaptace krajiny na klimatickou změnu, která navrhne soubor opatření za účelem návratu vody do krajiny, zamezení eroze a ochlazení krajiny,“ uvedla.
Strategickým plánem se řídí také Ostrava. „Cílem je udržovat dostatek vody, zlepšovat stav krajiny, zlepšovat veřejný prostor i ochrana klimatu,“ jmenovala Gabriela Pokorná. „Město proto přijalo také závazek ke snižování produkce oxidu uhličitého,“ doplnila.
Karviná a Bruntál si rozvojový plán v současné době nechávají zpracovávat.
„Největším krokem kupředu je navázání spolupráce se světoznámým německým krajinářským architektem Herbertem Dreiseitlem,“ řekl Jiří Ondrášek. „Pod jeho vedením nyní vzniká rozvojová studie Bruntálu s vizí do roku 2070 a boj s klimatickými změnami je jedním z velkých témat,“ dodal.