Prozaik Ota Filip má pamětní desku, v Ostravě ji odhalila jeho dcera

  10:56,  aktualizováno  10:56
Rodný dům Oty Filipa ve Slezské Ostravě už neexistuje, a tak volba členů pracovní skupiny pro zřízení jeho pamětní desky padla na roh pravého křídla ostravské Nové radnice. Rodiče významného českého exilového spisovatele tam v letech 1935 až 1945 provozovali kavárnu, která se stala druhým domovem tehdy dospívajícího chlapce a inspirovala ho k napsání Cesty ke hřbitovu.

2. března 2026 byla na Prokešově náměstí v Ostravě odhalena pamětní deska věnovaná Otu Filipovi, slezskoostravskému rodákovi, který v Ostravě prožil zásadní roky života, ale především se jí věnoval ve svém literárním díle a její turbulentní meziválečný a poválečný společenský vývoj zvěčnil i pro další generace. Na snímku jeho dcera Hana Filip. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Jedná se o nenahraditelný román pro regionální, českou i evropskou literaturu,“ řekla při slavnostním odhalení pamětní desky literární historička Iva Málková.

Prvotinu tehdy neznámého dělníka z Valašska s pošramoceným kádrovým profilem vydalo v době politického uvolnění druhé poloviny šedesátých let ostravské nakladatelství Profil.

Zástupci města Ostravy tehdy Filipovi za dílo udělili literární cenu a v Profilu získal místo redaktora.

Po invazi sovětských vojsk v roce 1968 se stal politicky nepohodlným, za údajné podvracení republiky skončil ve vězení a v roce 1974 byl donucen se s rodinou vystěhovat do Německa.

Ostrava uctí spisovatele Otu Filipa. Deska připomene i rodinnou kavárnu jeho otce

Po úspěšné dráze spisovatele a publicisty zemřel v roce 2018 v městečku v bavorských Alpách.

Na slavnost odhalení jeho pamětní desky přijela z německého Düsseldorfu jeho dcera Hana Filip, která ji odhalila s náměstkyní primátora Lucií Baránkovou Vilamovou. „Jsem vděčná všem, kteří se na vzniku desky podíleli,“ řekla.

Hana Filip na místě přečetla úryvek z Cesty ke hřbitovu popisující pestrou společnost kolem kavárenských stolků v meziválečné Ostravě.

Spisovatel Ota Filip: Budou se modlit, abych je přežil

K dalším zásadním dílům vztahujícím se k jeho ostravské etapě života patří román Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy, jeho Sedmý životopis a Osmý čili nedokončený životopis.

„Je zřejmé, že Ostrava, tak jak ji v mnohoznačnosti národnostní, ideologické, jazykové i duchovní pojal Ota Filip, už neexistuje, zůstává ale v jeho jedinečném díle,“ zdůraznila Málková.

Ostravané v roce 2024 posmrtně udělili Cenu města Ostravy. Autorem dvojdílné pamětní desky je sochař Petr Szyroki.

Autor: