Sloní válka kluka z Třince. Boj s pašeráky narušuje korupce, popisuje

  11:30
Téměř bez hnutí sledovaly desítky lidí v třineckém kině Kosmos světovou premiéru tříhodinového dokumentu Zde jsou sloni. Natočil ho místní rodák, devětadvacetiletý Arthur F. Sniegon. Když z plátna zmizel poslední záběr, publikum do jednoho vstalo a dlouze autorovi tleskalo.Muž bojuje několik let ve střední Africe proti pytlákům a překupníkům se slonovinou.

Spoušť. I tento kolos musel zahynout kvůli slonovině. | foto: archiv Arthura F. Sniegone

Většina klů putuje do Číny a dalších asijských států. Dostat se v Africe ke vzrostlému klu je dnes téměř nemožné. Staří sloni už nejsou. Život slona může mít i cenu v přepočtu dvou stovek korun. Za tolik Arthurovi nabízeli malý kel. Slonů žije na kontinentu zhruba 400 tisíc a ročně jich pytláci uloví až 40 tisíc.

Za pár let se může stát, že se na ně budeme dívat jen v zoo. „Kvůli obrovské korupci tamních orgánů vypadá boj s pašeráky opravdu zoufale, ale přesto všechno má smysl,“ tvrdí Sniegon.

Kde se vzala úplně první myšlenka bojovat proti pašerákům?
Netušil jsem, jak špatná je situace kolem slonů. Pomalu každý člen stáda už má nějakou zkušenost s pytlákem. Mnoho z nich je doživotně handicapovaných. Od postřelení třeba kulhají. Jiní zranění dlouho umírají v bolestech. Původně jsem o tom chtěl nejdříve natočit dokument. Netušil jsem, že během první expedice se mi podaří napojit na lidi, kteří zachraňují slony, a pomáhat jim. To je důvod, proč je film Zde jsou sloni hotový až nyní.

Vyvíjíte obojek, který by poslal na protipytláckou ochranu signál s GPS polohou, kdyby zazněl výstřel. Jak jste daleko?
Jde to pomalu. Nepodařilo se nám zatím získat peníze pro odborníky. Na technologii pracuje náš kamarád, sice profesionál, ale věnuje se výzkumu ve volném čase. Potřebovali bychom k jeho časové dotaci ještě někoho. Strážci by díky tomu mohli zadržet pytláky, ještě než zmasakrují celé sloní stádo.

Zkusili jste oslovit velké firmy?
Naprostá většina podpory našeho projektu pochází od firem, které se ozvaly samy. Chci se nyní věnovat širší kampani. Dokument Zde jsou sloni budeme po částech dávat na YouTube, včetně anglických titulků, a pokud najdeme překladatele, i čínských titulků.

ly by v Číně smysl billboardy s mrtvým slonem bez klů?
Částečně. Číňané milují své tradice, ale určitá skupina by se přesvědčit dala. Mnozí ani netuší, že kly sloni neshazují jako jeleni paroží.

Kolikrát jste dělal volavku?
Setkal jsem se s desítkami pašeráků a překupníků v roli kupce slonoviny. Případů, které dospěly až do stadia zatčení, je kvůli korupci méně. Jenže člověk má jeden obličej. Pohybuji se v málo zalidněné, izolované části Afriky. Tady se rychle profláknete. Teď jsem se raději stáhl a koordinuji detekční psy.

Jak pracují detekční psi?
Jde o belgické ovčáky vycvičené na vyhledávání slonoviny, masa z pralesa, kůží, zbraní a munice. Fungují na hlavních tazích, na letištích, v okolí národních parků, odkud slonovina uniká. Úspěšnost záchytu s pomocí psů je vysoká. Každý den se na něco přišlo. Bohužel v posledních měsících se kvůli politickým změnám projekt zastavil. Paběrkovali jsme se psy na vedlejších úsecích. Bylo to vyčerpávající. Naštěstí se situace mění k lepšímu.

Jak se díváte na současnou migrační vlnu?
Je za ní chudoba a korupce včetně nevymahatelnosti práva v mnoha zemích. S chudobou se v oblasti savan snažíme bojovat. Aby z půdy měli lidé více užitku. Nyní pěstují jen bavlnu, na kterou má vláda monopol. Když ji dva roky nevykoupí, přijdou o jediný zdroj příjmu. Pak se snadno nechají zlákat k ulovení slona, aby měli z čeho žít. Radíme jim, ať raději pěstují více druhů a rovnou plodinu zpracují. V Africe se neuvěřitelně plýtvá. V sezoně hnijí na zemi tuny ovoce, mimo ni není co jíst. Učíme domorodce ovoce zavařovat, vyrábět marmelády.

A také chránit pole před slony, kteří zemědělce umí připravit i o to málo, co jim vyrostlo.
Jde v podstatě o jednoduchá opatření. Kolem pole se postaví včelí úly. Africké včely jsou silně agresivní. Když narušíte jejich prostor, vrhne se na vás celý úl, tisíce včel. Sloni se jich přirozeně bojí. Jsou inteligentní a zkušenost se včelami si předávají. Když slonice řekne slůněti: Tam nechoď, nejde tam. Postupně vyrábíme úly a instalujeme je. Ukazujeme lidem, jak se o včely starat, pomáháme při medobraní. Musíme ke včelám zahaleni od hlavy až k patě. Přesto si často najdou nějaké místo, kudy bodají. Probodly mi dokonce svářečské rukavice. Ideální by byly prodyšné kombinézy z nanovláken, které by vlastně chránily i včely. Nepropíchnou je a ani nepřijdou o žihadlo. Jednáme o této možnosti. (více se dočtete v článku Jak včely ve východní Africe krotí slony a pomáhají jim přežít)

S pašováním vám chtěl pomáhat sám předseda soudu...
Uvnitř jsem cítil obrovský vztek. Ale byla to příležitost dostat za mříže jednu z hlav tamního černého obchodu. Bohužel prokurátor chtěl nějakou finanční záruku a tu jsme neměli. Slonovina by se převezla v jeho autě. Jeho matka mu s tím pomáhá.

Jak se na situaci dívají lidé, kteří bydlí na okrajích parků?
Paradoxně nevědí, co jim za humny žije. Je to až neskutečné. Když jim člověk ukazuje fotky divokých zvířat, nevěří. V centrální Africe schází tradice cestování, žádný český turistický klub tam nikdy nebyl. Jediný kontakt s divokou přírodou mají lidé ve městech na talíři.

Hledáte dobrovolníky. Jaké, a co po nich vyžadujete?
Potřebujeme lidi, kteří zvládají alespoň pár základních kapitol francouzštiny. Člověk bude v terénu často sám anebo s jiným dobrovolníkem, musí se domluvit. Také je lepší, když člověk přijede na delší čas. Měsíc je minimum. Chvíli trvá, než se zorientuje.

Do jakých aktivit se mohou dobrovolníci zapojit?
Na severu Kamerunu a v jižním Čadu do monitoringu slonů. Sledovat je, když se dají na pochod, pěšky, na motorce, na kole či na koni. V savaně počítat členy stáda, zaznamenat, kde pijí vodu, kde ničí pole tak, aby čadské ministerstvo mělo více informací, se kterými by mohlo pracovat. K tomu je dobré monitorovat i jiné druhy zvířat, typy prostředí, vést si záznamy, fotit, točit. Ideální by byl člověk, který má s pozorováním přírody nějaké zkušenosti od nás. Ke psům bychom do Konga potřebovali jednoho až dva lidi. Ideálně kdyby se tam chtěli usadit na dlouho možná i natrvalo. Byli by vlastně takovými mými nástupci.

Co by obnášela práce s domorodci?
Učili by je šetrněji hospodařit. Solární vařiče se dají vyrobit z papundeklu obaleného alobalem, z paraboly od satelitního přijímače. Africké ohniště, to jsou tři kameny, ke kterým se přisouvají ze všech stran velké klády. Neskutečně se plýtvá dřevem, přičemž teplo jde skoro všechno mimo. Dále je potřeba pomoci s fotopastmi na pytláckých stezkách. Mapovat ilegální pohyb, opakovaně se na místa vracet.

A pro ty odvážnější?
Otrlým nabízíme účast na tajných vyšetřováních. Kdyby šlo o člověka s asijskými rysy, byla by to výhra. Doprovázel by mě. Ani nemusí mluvit daným jazykem. Můžeme mluvit česky s hloupým přízvukem. Nepoznají to. Ještě lepší by bylo, kdyby byl v kontaktu s komunitou ve východní Asii. S kolegyní Asiatkou se nám v Kongu podařilo nevídané. Na pašeráky působila v roli obchodnice se slonovinou věrohodně a díky ní jsme zabavili 126 kilogramů slonoviny. Nebýt neprofesionální policie, mohlo toho být více. Je důležité mít takový spojovací článek, který nám umožní dostat se k těmto pachatelům blíž.

Vy jste se už v Africe rozhodl zůstat natrvalo.
Ještě nejsem usazený na jednom konkrétním místě, ale ano. Ze severního Kamerunu z kmene Gider mám dívku. Je to zajímavé etnikum, velmi dlouho odolávalo expanzi muslimského i křesťanského světa. Chránilo si svoje náboženství a i dnes, kdy se v kmeni většina modlí k Bohu, si zachovalo svoje rituály. Moje přítelkyně mluví anglicky i francouzsky a studuje porodnictví. Občas mi pomáhá i s projekty.