To by spočívalo v určení minimální velikosti stavební parcely. Rychvaldští tvrdí, že chtějí předejít tomu, aby se z místa stalo satelitní předměstí Ostravy.

„Jsme rádi, že lákáme mladé rodiny k bydlení, ale nelíbí se nám rozdělování pozemků na mikroparcely o velikosti 300 metrů čtverečních. Narušuje to charakter slezské zástavby Rychvaldu,“ vysvětluje starosta města Milan Starostka. 

Slezská zástavba spočívá v tom, že tamní domy kolem sebe měly historicky vždy dostatek prostoru. „Byli tady kovozemědělci. Chlap pracoval v dole nebo hutích, manželka měla na starost políčko. Po válce vzniklo i v souvislosti s rozvojem těžby uhlí pár řadovek, finské domky, ale pořád se to drželo v nějaké únosné míře. A to chceme zachovat,“ říká Starostka.

V současnosti mnoha rodinám stačí trocha travnatého pásu před domem. „Je to trend. Čím méně, tím lépe, zejména kvůli údržbě,“ potvrzuje místostarosta Pavel Staněk. 

Developeři toho využívají, pozemky o velikosti 1 500 metrů čtverečních rozdělí na tři části a následně prodávají. „Výsledkem jsou úzké nudle nalepené na sebe, což se nám nelíbí,“ podotýká starosta a jako příklad aktuálně dává výstavbu na Petřvaldské ulici.

Od roku 2014 v Rychvaldu přibylo přes 200 nových domů. To je velká zátěž pro infrastrukturu malého města. „Každý nový dům znamená minimálně další dvě auta v provozu. Ráno se tady prakticky nedá projet. Co se týká škol a školek, i tam jsme pomalu na hraně kapacity,“ líčí Milan Starostka. 

Vedení města tak chce přehuštěnosti Rychvaldu čelit změnou v územním plánu. Ta by definovala, jakou minimální velikost musí mít stavební parcela. „O tom, jaká bude ta hranice, zatím ještě jednáme,“ podotkl místostarosta Staněk. 

Jasno by mělo být na konci léta, kdy se sejdou zastupitelé, aby o změně hlasovali. „Buďto v rámci plánovaného zářijového zasedání, nebo případně na mimořádném zastupitelstvu na konci července,“ informoval Milan Starostka.

Makléř: Rychvald nejčastěji láká lidi z Ostravy

Podle realitního makléře Petra Krafčíka, který se mimo jiné zaměřuje právě na prodej nemovitostí v Rychvaldě, by taková změna byla pro zájemce o bydlení komplikací.

„Ale na druhou stranu se městu nedivím, že chce výstavbu zredukovat. Stanovení minimální velikosti pozemku je využívané i v dalších městech, jen je nutné dobře zvážit tu míru,“ podotkl Petr Krafčík.

Ten potvrzuje, že o bydlení v Rychvaldě je obrovský zájem. „Za posledních pár let jsem tam prodal takových 15 baráků. Co člověk vyinzeruje, to zároveň hned prodá. A to přesto, že ceny nemovitostí rostou a i ‚malé kutlochy‘ se prodávají za pět milionů. A to na Karvinsku není málo,“ uvedl Krafčík. 

Podle něj se do Rychvaldu stěhují nejčastěji Ostravané. „Z Rychvaldu je to do centra Ostravy zhruba 15 minut a zároveň je to fajn místo k životu,“ vysvětluje.

„Město se vším všudy, s nádechem vesnice“

To potvrzují i manželé Lapišovi, kteří ale do města přišli před čtyřmi lety z Karviné. 

„Rodinu máme v Karviné, pracujeme v Ostravě a Rychvald byl na půl cesty. Je uprostřed všeho. Tehdy se nám líbila i cena nemovitosti. A navíc tady je plno přírody a míst, kam se dá chodit na procházky. Zkrátka město se vším všudy, s nádechem vesnice. Navíc tu je mnoho mladých rodin,“ vysvětluje volbu Lucie Lapišová.

Nápad na zpřísnění podmínek minimální velikosti pozemků ke stavbě domů ona i manžel vítají. „Není špatné stavět nové domy, ale osobně se nám nelíbí, že jsou nalepené tak na sebe a tím vznikají takzvaná satelitní městečka,“ shodují se s názorem radnice.