„Projekt je nyní ve stavu, kdy definitivně víme, že je reálný a dává smysl i z ekonomických hledisek,“ sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová. „Začínají se vyhotovovat studie, které prověří možnost začlenění tramvajového systému do územně plánovacích dokumentací, poté mohou být připravovány jednotlivé projekty.“
Dopravní model zpracovával krajský zastupitel a dopravní odborník Vladimír Návrat z ODS, který se stal krajským zmocněncem pro optimalizaci kolejové dopravy. Ostatně právě ODS měla rychlodráhu ve volebním programu v roce 2016. Původní představy však byly rychlejší než dosavadní skutečnost.
Jak mluvčí kraje řekla, zhotovený dopravní model prokázal reálnost projektu, a to včetně zásadních ekologických dopadů.
„V základu jsou dvě varianty tras rychlodráhy. První počítá s jižním vedením po Rudné až do Havířova a dále do Karviné a také se severní trasou přes Rychvald a Orlovou do Karviné,“ přiblížila. „Druhá varianta počítá s jižní a severní trasou vedenou přes Petřvald s terminálem u uzavřeného Dolu Lazy jako součást budoucího rozvoje projektu Pohornické krajiny a rekreační linkou přes Zoo Ostrava.“
Mluvčí upozornila, že pokud by se do úvahy vzaly všechny detaily, jako například odbočovací trať v Orlové, několik možností vjezdů do Ostravy, uspořádání linkové městské trasy v Karviné a také propojení dopravního uzlu v Havířově, pak model čistě matematicky nabízí celkem 28 variant.
Hotovo by mohlo být do roku 2030
Náklady na tuto obří investiční akci nejsou ještě zcela zřejmé, záležet bude například na podobě městských okruhů, případně jestli se podaří využít důlní železniční vlečky.
„V hrubém odhadu je ale celý projekt navržen i se stavbou depa na 14,8 miliardy korun plus nákup vozidel za přibližně jeden a půl miliardy korun,“ uvedla Birklenová.
Podotkla, že vše je na počátku. Kraj bude jednat s městy a obcemi, kterých by se rychlodráha měla týkat. Diskutovat se začnou i varianty provozovatele dráhy, případné legislativní úpravy zákona o drahách a zejména zvážení využití různých dotací, a to například pro regiony postižené koncem těžby uhlí.
„Pokud se nám podaří získat příslušná stavební povolení a dokončit dosud nezahájené územní řízení, pak by nejpozději v roce 2030 mohl být celý projekt postaven,“ nastínila Nikola Birklenová.
Zástupci měst by takové propojení vítali
V Karviné a Havířově už dlouho nikdo o rychlodráze nejednal. To by se však mělo změnit. „Poprvé jsme o tomto projektu hovořili v období před pandemií, kdy nám byl představen koncept pro propojení měst a také vnitřní propojení velkých havířovských částí Šumbark, Město a Podlesí,“ uvedla havířovská mluvčí Rosalie Seidl Pokorná.
Dodala, že koncept dopravního propojení má logiku a přínos pro rozvoj regionu. „Samozřejmě je zde i spousta otázek a možných problémů jako financování, terénní a prostorové uspořádání tratí a další.“
Mluvčí Karviné Lukáš Hudeček zmínil, že poslední jednání s krajem se uskutečnilo v červnu 2019, kdy byl záměr představen na tamním zastupitelstvu. „Vybudování tramvajového spojení s Ostravou však vítáme. Městu rychlodráha určitě pomůže s rozvojem a zlepšením ekologické situace.“
Tramvajové spojení mezi Karvinou a Ostravou fungovalo už v minulém století přes padesát let. Ukončilo ho však propadání trati v silně poddolované oblasti.
Kudy by mohla vést tramvajová rychlodráha ukazuje video
