Darované parcely mají posloužit k výstavbě bydlení pro lidi, jimž voda vzala domov. Ač jsou takových rodin desítky, o pozemky se hlásí jen jednotlivci.
Samosprávy hledají zájemce. „Zájem není, proces trval dlouho a většina už se zařídila jinak. Bydlení je pro rodiny prioritou, málokdo vyčkával,“ konstatovala starostka Zátoru Salome Sýkorová.
Povodeň pro Zátor znamenala čtrnáct demolic. Státní pozemkový úřad už na obec převedl tři pozemky ze čtyř, o něž si Zátor požádal.
„Jeden byl v pasivní záplavové zóně, a nebyl proto vhodný,“ vysvětlila Sýkorová.
Zátor je tak první obcí v kraji, jež už má pozemky na výstavbu bydlení pro ty, jimž domy vzala voda, a na žadatele je může převést bezplatně. Podmínkou je zahájení stavby do dvou let od vkladu vlastnického práva a dokončení do pěti let od téhož data.
Na svém původním, vyplaveném pozemku už zároveň žadatel nesmí postavit dům určený k bydlení.
Výzvy na sociální sítě
Nikdo z místních se zatím o půdu nepřihlásil. „Jedni postavili stejný dům na stejném místě, druzí právě staví. Jiná rodina si opravuje dům ve vedlejší obci, další si pozemek sami koupili a další opravili staré bydlení po mamince. Někteří starší lidé odešli blíž k dětem, jiní zjistili, že raději zůstanou v nájmu. Ještě chceme dát výzvu na web a Facebook pro zájemce z okolí,“ popsala starostka Sýkorová.
Vkladové řízení do katastru je v plném proudu v Holčovicích. Obec, jež původně žádala o tři parcely, získá jeden pozemek.
„Uzavřeli jsme jednu smlouvu, protože jsme měli jednoho žadatele,“ potvrdil starosta Martin Hradil. V obci voda strhla tři domy, další dvě domácnosti si ale bydlení zajistily.
Mapují zájem
Na podání čeká také návrh vkladu do katastru nemovitostí v případě Dobroslavic, další samosprávy zatím smlouvy nepodepsaly. Mapují zájem. „Předběžně víme o jednom člověku,“ uvedla mluvčí Krnova Dita Círová.
Krnov vyzval ty, které povodeň připravila o domov a kteří chtějí stavět na přidělené půdě, aby se do konce srpna přihlásili.
„Teprve podle zájmu budeme dál postupovat,“ upřesnila Marie Grošaftová z krnovského oddělení správy majetku. Město předběžně z nabídky státu požádalo o čtrnáct pozemků.
A stejně postupují i v obci Brantice. „Zveřejnili jsme informaci na úřední desce i Facebooku, ale zatím se neptal nikdo. Čekáme do konce srpna a uvidíme, co bude,“ informovala starostka Jiřina Heinischová. Brantice by mohly získat tři pozemky.
Šest parcel řeší Nové Heřminovy. „Víme o dvou lidech, kteří by měli zájem postavit si na nových pozemcích. Návrhy smluv a bezúplatné převody se chystáme projednat na zastupitelstvu a teprve potom stanovíme postup,“ komentovala Michaela Hermanová, starostka obce, kde padlo devatenáct domů a další dvě demolice se právě řeší.
Rozhodování čeká i Opavu. Ta z nabídky státu požádala o čtrnáct pozemků, Státní pozemkový úřad schválil převod sedmi. Opavští radní o nich budou jednat příští týden, zastupitelé v září.
„Z řad občanů jsme dosud neobdrželi žádnou žádost o nabytí náhradního pozemku,“ uvedl první náměstek opavského primátora Michal Kokošek.
Připojení k sítím
Podle zástupců samospráv jsou podmínky, jež musí zájemci splnit, šibeniční. Zmiňují například stanovené termíny a chtějí se pokusit vyjednat zmírnění.
Vyřešit totiž musí i připojení parcel k sítím. „To by šlo za obcí, což znamená další náklady,“ uvedla starostka Brantic Heinischová.
Převody stát zahájil v červnu, kdy obcím rozeslal návrhy smluv. „Aktuálně se v Moravskoslezském kraji jedná o 37 pozemků o výměře cca 14,3 hektaru. Týkají se devíti obcí,“ uvedla zastupující mluvčí Státního pozemkového úřadu Daria Lagutěnko.
Úřad teď čeká na reakci samospráv, jež ještě zpátky neposlaly podepsané smlouvy.
Pokud obce bezúplatný převod pozemků přijmou, ale zájemce o výstavbu nenajdou, musí po pěti letech parcely vrátit, nebo odkoupit.
Například Zátor to už předběžně zvažuje. „Jsou moc pěkné, v horním Zátoru. Není vyloučeno, že bychom tam výhledově postavili i bytový dům. Je to ale otázka budoucnosti,“ uvedla starostka Sýkorová.
25. září 2024 |