Plnou krev dostanou pacienti už i ve vrtulníku v Moravskoslezském kraji

  10:20
Šance na přežití zraněných lidí, které převážejí moravskoslezští letečtí záchranáři, výrazně vzrostou. Už od pátku totiž budou posádky podávat pacientům po velmi těžkých úrazech plnou krev přímo na palubě vrtulníku.

Ředitel Letecké záchranné služby Moravskoslezského kraje Roman Gřegoř ukazuje box s plnou krví, který budou mít záchranáři nově k dispozici přímo ve vrtulníku. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Plná krev dokáže změnit osud pacienta. Doposud jsme měli možnost v terénu pacienta ošetřit, omezit krvácení a převézt ho do traumatologického centra. Teprve tam mu mohla být aplikována krev. Včasná náhrada krevní ztráty pomocí masivního transfuzního protokolu je ale často otázkou života a smrti,“ uvedl náměstek ředitele a primář zdravotnické záchranné služby kraje David Holeš.

„Průměrná doba od úrazu po předání pacienta do traumacentra je šedesát minut. Životně důležitých je ale prvních patnáct minut. Udělali jsme tedy vše pro to, abychom mohli vozit plnou krev přímo do terénu,“ objasnil Holeš.

Použití krve v terénu zavedli před dvěma roky v Hradci Králové, totéž provádí i pracoviště Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

„V tuto chvíli se konají poslední, velmi intenzivní testy a 12. srpna zahájíme oficiální provoz. Máme ověřeno, že krev v zamraženém boxu vydrží přes třicet hodin. My ji budeme na palubě vrtulníku měnit každý den, a pokud ji při zásahu použijeme, okamžitě dostaneme z krevního centra další dávku,“ řekl Roman Gřegoř, ředitel moravskoslezské letecké záchranné služby.

Plná krev: skupina 0 negativní, bez bílých krvinek

Zavedení novinky do praxe vyžadovalo úzkou spolupráci s Krevním centrem Fakultní nemocnice Ostrava.

„Plná krev je vlastně univerzální krev skupiny 0, Rh negativní, ochuzená o bílé krvinky. Pacienti tak díky ní dostávají zpět tekutinu, jejíž složení se co nejvíce blíží krvi, kterou po úrazu ztratili. Výběr dárců zahrnuje přísná kritéria a ne každý je vhodný. V případě nevyužití krve v terénu lze přípravek podat krvácejícím pacientům v nemocnici, takže nehrozí plýtvání touto cennou tekutinou,“ shrnula primářka krevního centra Zuzana Čermáková.

Český systém je nejen o republikový, ale také takřka evropský unikát. Vedle Spojených států totiž používají plnou krev na palubách vrtulníků pouze záchranáři ve Velké Británii a v severských zemích, jako jsou Dánsko, Švédsko nebo Norsko.

Loni ošetřili záchranáři kraje na 123 tisíc lidí v terénu. Z toho 121 tisíc bylo lehce nebo středně těžce zraněných. „Několik set pacientů jsme převáželi v život ohrožujícím stavu. Z dosavadních zkušeností lze předpokládat, že vhodnými příjemci plné krve přímo na místě zásahu a během transportu vrtulníkem se stane v našem kraji skupina asi dvaceti pacientů za rok,“ sdělil Gřegoř.

First responderů přibývá

Nejen pomocí plné krve chtějí dát záchranáři lidem v kraji vyšší šanci k životu.

„Před čtyřmi lety jsme zavedli systém takzvaných first responderů. Jde o propojení záchranné služby s vyškolenými zachránci, kteří jsou právě v tu chvíli v blízkosti místa nehody. Operační středisko je dokáže aktivovat prostřednictvím speciální mobilní aplikace. Zachránce tak může poskytnout základní první pomoc mnohem dříve než posádka, která vyjíždí ze vzdálenějšího stanoviště,“ vysvětlil princip projektu jeho koordinátor Petr Jaššo.

Covidová opatření na dva roky projekt přerušila, v lednu se ale first respondeři vrátili do aktivní služby, a to v početnějším týmu. Z původních čtyř set dobrovolníků jich dnes pomáhá záchranářům více než šest set. Čtyři sta je denně aktivních.

„Za prvních šest měsíců jsme evidovali přes tisíc žádostí o pomoc, při kterých bylo aktivováno na čtyři tisíce first responderů. Výzvu přijalo na sto osmdesát z nich a devadesát jich reálně na místo dorazilo a pomohlo. Dokážou přijet na místo zásahu v čase necelých sedmi minut, tedy výrazně rychleji než záchranky s personálem,“ dodal Jaššo.