Co všechno v současnosti VŠB-TUO v souvislosti s pandemií dělá?
Už někdy na začátku března jsme začali s přípravou dezinfekce. Chystali jsme tehdy veletrh Kariéra Plus, velkou akci pro studenty. A bylo nám jasné, že nemáme dezinfekci. Tak jsme připravili prvních padesát litrů. Pro sebe. To se dozvěděl hejtman a zeptal se nás, jestli bychom nemohli připravit dezinfekci také pro kraj. Že mu chybí 12 tisíc litrů. A o týden později se nám pak ozval ředitel krajského úřadu, že to teda hoří, jestli bychom to mohli rozjet.
Jak se taková výroba dvanácti tisíc litrů dezinfekce rozjíždí?
Krajský úřad řekl, že zajistí líh, my jsme připravili výrobu a potřebné chemikálie. Dala jsem dohromady tým chemiků, včetně chemiků z oblasti procesního inženýrství, ti navrhovali, jaká čerpadla použít, jak celou výrobu koncipovat.
Postavili výrobní linku?
Není to úplně výrobní linka, máme v podstatě tisícilitrové kontejnery s lihem, my mícháme ty ostatní složky ve dvousetlitrových barelech, systémem čerpadel se vše čerpá do prázdných kontejnerů, kde se vše promíchává, a to vše pak stáčíme do distribučních nádob.
Kolik takto zvládáte namíchat dezinfekce za den a kolik jste jí už dodali celkově?
Denně jsme takto schopni vyrobit zhruba pět tisíc litrů dezinfekce, celkem jsme už vyrobili přes 13 tisíc litrů. Začali jsme to řešit ve čtvrtek předminulý týden, kdy byla krize a nic nebylo. Do pondělí už měl kraj první várku 3 800 litrů.
Výroba čehokoliv z lihu je ale kontrolována celní správou. Museli jste kvůli tomu dělat nějaká speciální opatření?
Vše, co se týká administrativy, řeší kraj. My jsme museli celníkům poskytnout informace, jak budeme mít vše zabezpečeno, nahlásit, kde to bude probíhat. U nás se ale nic neskladuje, přijede zaplombovaný kontejner a my ještě ten den vše zpracujeme a rozvážíme.
Takže kraj nemá s dezinfekcí problém. Vždy když potřebuje, vyrobíte mu ji.
Přesněji řečeno vždy, když získá líh na výrobu. Suroviny jsou největší problém. A nejde jen o líh. V jedné fázi jsme museli objednávat glycerol a peroxid vodíku z Francie a Belgie, u nás byly sklady vybrané.
Pracujete na tom, abyste nebyli odkázáni na zahraniční zásoby?
V současnosti už získáváme glycerol od českého výrobce, museli jsme počkat, až jej vyrobí. A dalším problémem je dostupnost kanystrů. Vybrali jsme v Ostravě všechny sklady. Proto byla ta první várka 3 860 litrů, takto nám vyšly kanystry. Namíchali jsme více, ale zůstalo to v kontejneru a zbytek jsme stočili až o dva dny později, kdy nám přišly kanystry přímo od výrobce z Valašských Klobouků.
Čili byste mohli vyrábět daleko více, kdyby byl materiál.
Můžeme vyrábět pět tisíc litrů denně. Určitě by to bylo potřeba, ozývají se další a další, firmy, ale vše závisí na tom, zda se nám či kraji povede sehnat líh.
Stát řekl, že by se dezinfekce mohla vyrábět ze zásob nelegálního lihu, který celníci v minulosti zabavili.
S takovou informací jsme na začátku taky pracovali, ale nakonec nám všechno vozili z Velké Polomi. A protože tam zvedli ceny, jede nám další dávka z Krnova. Vezou nám ji hasiči, neboť nemáme vysokozdvižný vozík. Pro nás je ale stěžejní, že nám kraj řekne, že má líh. My pak mícháme.
Míchání dezinfekce ale není jedinou činností, do níž se VŠB-TUO v souvislosti s koronavirem pustila.
Obrátila se na nás fakultní nemocnice, že lékařům docházejí ochranné brýle. Což je problém. Tak jsme začali, stejně jako jinde v republice, výrobu štítů. A kolegové strojaři navrhli, že když budeme vše koordinovat, můžeme vyrábět více. Tak vznikla naše farma 3D tiskáren. Dali jsme dohromady všechny 3D tiskárny, které jsme měli na škole, oslovili jsme i ostatní, přispěly nám i základní a střední školy, jež nám poslaly své 3D tiskárny. Jednu tiskárnu jsme získali i z mateřské školy.
Mateřská škola s 3D tiskárnou se hned tak nevidí.
Pomohli nám všichni. Přivezli je, dodali nám i svůj materiál. Zatím jsme vyrobili okolo 300 štítů. A kraj nám slíbil, že uhradí práškový materiál pro 3D tisk v množství jedné tuny, to je zhruba 1,6 milionu korun. A z toho můžeme vyrobit zhruba šest tisíc dalších štítů.
To je celkem slušný počet.
To je, ale jen fakultní nemocnice jich potřebuje asi pět tisíc.
Mluví se i o výrobě tyčinek pro odběrné sady.
Ty jsou velký oříšek. Řešíme se Zdravotním ústavem v Ostravě, jak a z čeho je vyrábět. Nesmí se totiž používat bavlna, aby ten virus na tyčinkách přežil, aby nebyly některé testy falešně negativní. Dále řešíme uchycení, aby ten materiál z tyčinky nesklouzl. Oslovili jsme i výrobce klasických vatových tyčinek, ale zatím nemáme odezvu.
Ptali jste se jich, jak to vymyslet a udělat?
Spíše jestli by to neudělali oni, že bychom jim dodali materiál nebo ty tyčinky. Jde i o to, zda nejsou na škodu třeba lepidla, která na tyčinkách ten materiál drží, to pro nás nemusí být použitelné, pokud by to ovlivňovalo výsledky testů. Máme velice úzký manévrovací prostor. Se strojaři jsme řešili třeba nařezávání tyčinek, ale zase to nesmí být ostré, aby tyčinky nikoho nepořezaly. Je toho hodně, co musíme vyřešit.
Kolik lidí z VŠB-TUO se podílí na boji proti koronaviru?
Při míchání se angažuje zhruba dvacet lidí, 3D farma funguje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. To znamená, že tam musí pořád někdo být, to je zhruba deset lidí, kolem padesátky by to mohlo být celkově.
Z čeho vše platíte? Předpokládám, že takové fondy nemáte.
Nákup materiálu i zařízení pro míchání dezinfekce jsme pořizovali z prostředků univerzity, z fondu rektora, část nám platí kraj.
Máte i nějaké dárce?
Zatím ne, ale oslovili jsme firmy, se kterými spolupracujeme. Stejné to je i s 3D tiskárnami, kterých nyní máme přes sedmdesát a stále máme kapacitu na zapojení dalších. Čili kdyby někdo měl tiskárnu, může pomoci.
Které fakulty se zapojily?
3D tisk koordinuje Protolab, což je naše centrum 3D tisku spadající pod strojní fakultu, ale zapojena je i hornicko-geologická fakulta nebo fakulta materiálově-technologická. A mnoho dalších, týká se to většiny fakult univerzity.
S čím dalším VŠB-TUO pomáhá?
Třeba superpočítač uvolnil čas pro matematické modelování nových lékových forem nebo vakcín, to má nyní přednost před klasickými průmyslovými úkoly.
Nakolik se na tom všem podílí zaměstnanci a nakolik studenti?
Z titulu nařízení rektora se nyní nesmí studenti na půdě školy vůbec pohybovat, takže jde o iniciativu zaměstnanců a doktorandů. Každopádně se na tom všem ukazuje třetí role univerzit, hlavně těch technických, které dokážou rychle reagovat na úkoly, jež nikdo nemohl čekat.
