Ženy měly v rukou růžové balónky s nápisem t603, což přestavuje číslo zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, který měl být Poslaneckou sněmovnou projednán, ale dosud se tak nestalo.
„Bohužel účastnic demonstrací ubývá, protože jednak s postupujícím věkem jsou stále více nemocné, a to i vinou někdejšího zákroku, a také už bohužel některé zemřely. Navíc část už v úspěch boje pod tolika letech nevěří, ale to si nemyslíme a poslanci v Praze nás opět uslyší. Věřím, že budou moudří a splatí tento dluh z minulosti,“ uvedl spoluorganizátor akce Kumar Vishwanathan.
Spolek nedobrovolně sterilizovaných žen neoficiálně vede Elena Gorolová, která byla sterilizována v roce 1990 ve Vítkovické nemocnici.
„V Moravskoslezském kraji spolupracuji s asi dvěma stovkami takto postižených žen a zdaleka to nejsou jen Romky, s dalšími ženami pak spolupracuji na Slovensku,“ uvedla Gorolová, která v roce 2006 na toto téma vystoupila v rámci OSN.
Upozornila, že postiženým, které měly jako odškodnění slíbenou částku 300 tisíc korun, v žádném případě nejde o nějaký finanční prospěch.
„Ale máme i ženské nemoci a potřebujeme do lázní, léčit se. A odškodnění, které nám právem náleží, by nám v tom hodně pomohlo,“ vysvětlila.
Podobnou zkušenost má i Nataša Botošová, a to z roku 1991, kdy byla hospitalizovaná v Městské nemocnici Ostrava.
„Už jsem byla na operačním sále, měla velké bolesti, když mi lékaři dali podepsat prázdný papír. Podepsala jsem a ptala se proč. Říkali, že se dítě může otočit, tak ať mají souhlas s císařským řezem. A pak jsem zjistila, že jsem sterilizovaná,“ líčila.
Dodala, že zákrok jí dokonce rozbil rodinu. „Byla jsem ještě mladá a manžel chtěl ještě děti. Ale já už nemohla, proto se se mnou rozešel,“ říká. „Boj nevzdáme, protože vláda na nás zapomíná.“
Sterilizace, o kterých ženy podle jejich vyjádření vůbec nevěděly, nebo byly vynuceny pod pohrůžkou odebrání dětí, zavedl komunistický režim už v 70. letech minulého století, a to údajně kvůli snaze o snížení výrazného populačního růstu v některých skupinách obyvatelstva.
Odškodnění dostaly zatím jen dvě ženy
Ačkoliv podíl romských žen v tehdejší společnosti byl podle spolku nižší než dvě procenta, protiprávních sterilizačních zákroků bylo právě na romských ženách dle údajů spolku provedeno přes třicet procent. Celkem se týkalo zhruba sedmi tisíc žen.
Tato praxe trvala i několik let po sametové revoluci v roce 1989. V roce 2004 vznikl spolek hájící práva těchto žen, o problém se zajímal i tehdejší ombudsman Otakar Motejl a věc se dostala i na stůl mezinárodním organizacím a soudům.
V roce 2005 a 2007 dvě Romky z Ostravska obdržely odškodnění po soudní při s nemocnicemi. Tyto ženy byly během podání žaloby nejmladší ze všech, které byly vynuceně sterilizovány. Většina žalob je však už promlčených.