„Jde o druhou sezonu výzkumu a naším úkolem je v této první fázi udělat archeologický výzkum uvnitř a před všemi domy, statky a někdejší součástí bývalého zámečku, které čeká demolice,“ uvedl vedoucí oddělení archeologie Slezského zemského muzea Jiří Juchelka.
Loni archeologové zkoumali sedmnáct objektů, letos mají v plánu pokračovat v dalších patnácti. Jde o stavby podél silnice I/45 od Zátora k Novým Heřminovům. Prokázat už se podařilo například pozdně středověké osídlení místa, při průzkumu někdejší rychty a dalších dvou stavení našli středověkou vrstvu i s keramikou.
„Z toho lze jednoznačně usoudit, že tam člověk v pozdním středověku, tedy ve 14. až 15 století, začal něco budovat a dlouhodobě sídlit. Heřminovy jsou na půli cesty mezi Bruntálem a Krnovem a komunikační stezka mezi Bruntálem coby významným městem s těžebním potenciálem a knížecím městem Krnovem vedla už od středověku. Heřminovy byly zřejmě zastávka povozů, které ji využívaly,“ uvedl archeolog.
Domy odborníci zkoumají zevnitř i zvenčí. „Udělá se plošně výzkum uvnitř a odkopou se zdi. Pak děláme sondy v okolí, kolem obvodu stavby,“ popsal Juchelka. Archeologové se zaměřují také na podsypy stropů a podlah, protože v hlíně a dalším materiálu, který tam lidé nasypali při stavbě domu, mohou být zajímavé předměty.
Překvapivě mělké základy
„Máme speciální inspekční kameru, zařízení s kamerou a LED žárovkami, které dáváme do dutin, puklin, pod podlahy. Máme z toho různé písemnosti, útržky novin. V jednom z objektů jsme kamerou objevili uvnitř schodiště ženské armádní sako a byla tam i bílá páska, která se používala po válce pro příslušníky německé národnosti,“ popsal archeolog.
Při odkopech odborníky překvapily základy domů, které jsou mělké, ani ne metr hluboké a tvoří je pouze vyskládané kameny bez pojiva. „Přitom je to povodňové území. Naši předkové se spoléhali na to, že jim to voda neodnese, nebo věřili tomu, že to mají dobře postavené,“ konstatoval Juchelka.
Nálezů je spousta, od keramiky přes kůže a železné předměty až po odtokové, odkapové systémy z kamínků, dlažby či chodníky. Ukázalo se také, že i domy novějšího data mohou přinést nečekaný nález, například kachle s reliéfními předními plochami netypické pro venkovské prostředí. Zatím jde o střípky dějin Nových Heřminov, druhá vlna výzkumu a vyhodnocení té první přinesou podrobnější informace.
Nyní je totiž osídlení mezi Zátorem a Novými Heřminovy řídké, ale starší mapy ukazují, že tam v minulosti stával jeden dům vedle druhého. „Při revitalizaci celého území před stavbou přehrady se bude muset provést plošný výzkum. Domků tam v 19. a 20. století bylo mnohem víc, řada z nich zanikla. Jde o domy zničené po válce nebo například zámeček, který před rokem 1989 sloužil jako JZD a částečně ubytovna a později byl zbořen. V podzemí určitě jejich pozůstatky, základy i archeologické nálezy budou,“ uzavřel Juchelka.