„Máme tu dvě lokality s budkami pro netopýry, a to v parku v ostravské části Třebovice a v lesním porostu v Plesné u Ostravy,“ prozradil místa výzkumu lesních netopýrů zoolog Evžen Tošenovský, který do Ostravy přijíždí z olomoucké přírodovědecké fakulty.
Zatímco v Plesné si mohou tito létající savci vybrat k pobytu mezi dvaceti dřevěnými i dřevobetonovými budkami, v Třebovicích jich mají od letošního léta pět.
„Netopýrů máme v Třebovicích poměrně dost, a pokud potřebovali, obsadili si budky ptačí, kterých jsme tu před deseti lety instalovali pětadvacet. V průběhu let jsme viděli, že v některých se zabydleli netopýři, a tak jsme sem letos přidali i ty jejich, které se od ptačích liší vletovou štěrbinou na dně boxu, zatímco boční stěny jsou bez otvorů,“ popsal rozdíly zoolog.
 |
Nejlepší formou příbytku však podle něj stále zůstávají přirozené dutiny stromů. „Živý strom nikdy nepromrzne. I v poměrně tuhé zimě je v jeho dutinách teplota kolem tří až čtyř stupňů, což netopýrům úplně stačí. Zatímco v třebovickém parku je starých stromů s dutinami ve kmenu či větvích poměrně dost, v Plesné je les poměrně mladý a tyto stromy tu zatím chybějí. „Proto jsme netopýrům úkrytovou nabídku rozšířili o mnohem více dřevěných boxů, ve kterých jedinci i kolonie nachází úkryty především od jara do podzimu, a v jejich blízkosti jsme umístili i dvě velké zimní budky,“ uvedl zoolog.
Zimní netopýří budka vypadá jako velký barel zavěšený na stromě, je vyrobená z dřevobetonové směsi s dvojitým pláštěm, mezi který je vložena polystyrenová vrstva. Je natřená na černo, aby pojala co nejvíce tepla i v zimních měsících.
Budky až ve výšce jedenáct metrů
Obě tyto budky, které se dovážejí z Německa, zavěsili zoologové do výšky kolem jedenácti metrů, aby do nich měli dobrý přístup jak malé, tak velké druhy netopýrů. V Plesné jich podle zoologů létá dosud zjištěných pět druhů a již po první zimě bylo jasné, že budky k zimování skutečně našli.
„Díky kombinaci dřevobetonových a dřevěných budek jsme tak netopýrům vytvořili poměrně širokou škálu úkrytů. Od jara do podzimu si podle situace a tepelných podmínek mohou za denní úkryt vybrat některou z dřevěných budek. V zimě, v období hibernace, pak mají možnost využít větší a lépe izolované zimní kusy. Tyto velké budky mohou v létě využít i početnější mateřské kolonie, které zde dokážou odchovávat mláďata. Některé druhy vytvářející menší kolonie pak mohou k odchovu využít i menší dřevěné boxy,“ nastínil Tošenovský život lesních netopýrů, a to nejen v Plesné.
Lesní druhy, kterých je v kraji většina, na rozdíl od několika typicky jeskynních letounů zimoviště v podzemí nevyhledávají. Do zimní budky se vejde až dvě stě jedinců, zvlášť pokud jde o malé druhy, jejichž velikost často nepřesahuje vlašský ořech.
Při kontrole pomůže endoskopická kamera
Kolik prostoru netopýři v zimní budce mají a zda je po celoročním užívání funkční a schopná přivítat zimní nocležníky, kontroloval Tošenovský se studenty přírodovědecké fakulty v uplynulých dnech. Protože budka je umístěna poměrně vysoko, žebřík, pomocí něhož kontrolují studenti dřevěné boxy, tentokrát nestačil.
Zoolog musel sáhnout po arboristické výbavě a vyšplhat do koruny stromu lanovou technikou, kterou používají stromolezci při práci ve výškách. Od těchto odborníků se lišil pouze tím, že si nahoru s sebou nesl i endoskopickou kameru, s jejíž pomocí mohl zkontrolovat spící jedince bez toho, že by je musel budit otevřením celého objektu.
„Budku máme na stromě teprve druhým rokem, a tak není vhodné ji otvírat a dívat se přímo dovnitř. Netopýři se dožívají třiceti až čtyřiceti let, a pokud bychom je tady nenechali v klidu zazimovat poté, co ji během roku našli a začali používat, mohlo by se stát, že by ji opustili a naše snaha by byla zbytečná,“ vysvětloval Tošenovský.
Další prohlídka až na jaře
„Napočítal jsem jich na obrazovce jen pár, což je jasným důkazem toho, že zimoviště je pomalu obsazováno,“ zhodnotil poměrně náročný výstup k netopýrům zoolog, který cestu po laně za budkou využil k tomu, že na strom kousek pod ní umístil ještě větší upravenou větev.
„Jde o dutinovou větev ze stromu, která se podařila zachovat při kácení. Dlouhou dutinu netopýři využívali jako úkryt. Jejím opakovaným vyvěšením můžeme rozšířit nabídku úkrytů, případně využít toho, že v ní zanechali pachovou stopu, a je tak velmi pravděpodobné, že si tento prostor opět vyberou,“ zdůvodnil Tošenovský.
Další kontroly budek plánují zoologové až v jarních měsících. „To budeme kontrolovat především dřevěné objekty, abychom viděli, jak obsazované budou nabídnuté úkryty po zimování v období jarních přeletů,“ dodal zoolog Tošenovský.