Další peníze města platí za údržbu svých stránek. Jaká je optimální cena městských internetových stránek, se ale dá říct jen těžko.
„Web stojí stejně jako auto. Někomu stačí jetá škodovka, někdo jiný potřebuje pět nových autobusů,“ komentuje rozdíl v cenách internetových stránek jednotlivých měst kraje Jan Řezáč, specialista na digitální komunikaci ze společnosti House of Řezáč.
„Ani jedno není nutně irelevantní a logicky se to cenově liší. Úplně jiná otázka je, jak obec přišla na to, že potřebuje pět autobusů a zda jí náhodou dva nestojí v depu,“ poznamenal.
S přehledem nejvíce investoval do výroby a vývoje internetových stránek ostravský magistrát.
„Implementace webových stránek a redakčního systému města proběhla v roce 2010, náklady činily 1,98 milionu korun bez DPH. Redakční systém pro městské obvody byl nasazen v roce 2011, cena dodávky byla 1,99 milionu korun bez DPH,“ přiblížila ostravské náklady na vytvoření internetových stránek mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.
Další částku vydala Ostrava na novou podobu stránek před dvěma roky. „V roce 2018 a 2019 proběhl upgrade a redesign webových prezentací s náklady 605 tisíc korun bez DPH,“ dodala mluvčí.
Přes milion se v součtu dostala také cena internetových stránek frýdecko-místeckého magistrátu. Už v roce 2009 zaplatil tamní magistrát za výrobu stránek společnosti Lexart.cz 1,19 milionu korun. V ceně byla zahrnuta i částka za technickou podporu ve výši 240 tisíc korun. V roce 2019 stejná firma stránky upgradovala.
„Stránky v současné podobě vznikly v roce 2019, kdy prošly redesignem a úpravou jádra za 81 tisíc korun,“ zmínila frýdecko-místecká mluvčí Jana Matějíková.
Ostatní města v kraji si své internetové stránky pořídila výrazně levněji. Opava za jejich výrobu zaplatila 374 tisíc korun, Karviná 325 tisíc, Havířov 275 tisíc, Třinec 154 tisíc a Bruntál 96 tisíc korun.
Levná není ani technická podpora stránek
„Je jedno, jestli web stál sto tisíc nebo milion. Pokud nemá pozitivní přínos pro občany nebo další cílové skupiny, tak to byly vždy vyhozené peníze. Pokud má obec web jen proto, že ho musí mít, tak je každá koruna za něj utracena zbytečně,“ odmítá pouhé srovnávání cen webů Jan Řezáč.
Stejně jako u cen stránek se liší i náklady měst na jejich údržbu a technickou podporu. Například podle ostravské mluvčí Andrey Vojkovské nemá magistrát speciální smlouvu na technickou podporu stránek. Obdobně i Karviná.
Krajský úřad za svůj web zaplatil na konci roku 2020 145 tisíc korun. Zhruba stejnou cenu dá kraj každý rok i za jeho provoz.
„Přímé náklady na provoz webu ročně dělají přibližně 150 tisíc korun. Pod ty spadá například technická podpora pro redakční systém nebo nárazové objednávky na úpravu webdesignu stránek podle aktuálních požadavků,“ přiblížila další náklady na provoz internetových stránek mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
„Otázkou je, zda to město potřebuje“
Opava platí za technickou podporu provozu stránek 59 tisíc korun, Havířov a Třinec 45 tisíc, Bruntál 30 tisíc korun ročně. Frýdek-Místek pak platí podle smlouvy každý rok 124 tisíc korun.
„Ty částky nejsou na první pohled nijak přestřelené, jejich rozdíly mohou spočívat v různých technických detailech. Je možné, že něco obec platí a nepotřebuje to, ale na to by se musela udělat individuální analýza webů a smluv,“ doplnil Řezáč.
„Částka v případě Frýdku-Místku asi v zásadě není mimo, ale vzhledem k nastavení pravidel to zní jako dobrá smlouva pro tu firmu. Velká otázka je, zda to Frýdek-Místek potřebuje a proč,“ dodal.