Kvůli covidu-19 vzniknou nová oddělení pro nakažlivé pacienty

  8:52
V moravskoslezském regionu zůstala jen tři infekční oddělení. Po zkušenostech s koronavirem chtějí i další nemocnice budovat prostory vhodné pro nakažlivé pacienty.

ilustrační snímek | foto: Dan MaternaMAFRA

Koronavirus donutil nemocnice v kraji pořídit kvanta ochranných pomůcek či dezinfekce, dýchací i jiné přístroje a také přeorganizovat práci. Vznikly i provizorní „infekční“ stanice pro pacienty s covidem-19, ale bez lékařů specializujících se na infekce.

Největší covid oddělení bylo v Bílovecké nemocnici (70 lůžek), jeho provoz však již skončil.

Teď jsou největší provizorní covid stanice ve Frýdku-Místku (26 lůžek) a v Karviné-Ráji (15 lůžek). Obě nemocnice by chtěly jeden pavilon upravit a vyhradit pro infekční pacienty. A tím úvahy nekončí. I další nemocnice chtějí vybavení a takové stavební úpravy, které jim umožní bezpečně hospitalizovat pacienty s covidem či jinými nákazami.

„V posledních třiceti letech zanikla řada infekčních oddělení. Upozorňovali jsme, že to není dobře. Pandemie koronaviru to potvrdila. Budeme apelovat na ministerstvo zdravotnictví kvůli nutnosti navýšit počet izolačních lůžek,“ uvedl Petr Kümpel, primář infekčního oddělení v Opavě a místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. 

Podotkl, že Moravskoslezský kraj je na tom ve srovnání s jinými relativně dobře: zůstala tři infekční oddělení – v Ostravě, Opavě a Havířově, kde je k dipozici až 146 lůžek.

Ani to ale nestačí, proto kraj plánuje změny. „Chceme, aby každá naše nemocnice, kde není infekční oddělení, měla do dvou let natrvalo stavebně oddělené pokoje vhodné pro léčbu pacientů s koronavirem či jinými infekčními nemocemi,“ nastínil náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer.

Současný urgentní příjem v Krnově už nestačí

Například v Krnově nyní připravují projekt přestavby urgentního příjmu, jehož součástí budou i nové pokoje s víceúčelovým využitím.

„Protože jsou k nám sváženi pacienti z celého regionu, současný urgentní příjem nestačí. Příští rok zahájíme jeho rekonstrukci, při které počítáme s navýšením kapacity ze stávajících tří na osm lůžek a jedna jeho část bude připravena pro infekční pacienty,“ sdělil ředitel nemocnice Ladislav Václavec.

Přízemní budova urgentního příjmu se rozšíří a nad ní přibude další lůžkové patro. „Chceme tam vybudovat nadstandardní pokoje pro naši internu. Ale v případě potřeby bychom tam mohli hospitalizovat infekční pacienty,“ dodal Václavec.

Rozsáhlé úpravy i v Opavě

Slezská nemocnice v Opavě dokončuje v těchto dnech rozvody kyslíku do všech pokojů na infekčním oddělení. Kromě toho vybudovala několik covidových příček na jiných odděleních, například na ARO a hemodialýze, aby bránily šíření virů. A chystá i další úpravy.

„Plánujeme rozšířit kapacity příjmové ambulance a JIP na infekčním oddělení. A intenzivně pracujeme na projektu urgentního příjmu, který vznikne v přízemí pavilonu chirurgických oborů. Kvůli zrychlení přesunu zdravotníků i pacientů mezi pavilony bychom rádi vybudovali také koridory mezi pavilony,“ řekl mluvčí nemocnice Jiří Krušina.

„S virovými i jinými nákazami musíme počítat čím dál častěji, proto chystáme řadu opatření. Ještě letos například vybudujeme za několik set tisíc korun novou recepci centrálního příjmu, která zrychlí pohyb pacientů a umožní jejich efektivní třídění,“ uvedl ředitel havířovské nemocnice Norbert Schellong.

Investují také privátní laboratoře

Příští rok chce rozšířit počet dospávacích lůžek pro pacienty po operacích z pěti na deset, část bude určena infekčním pacientům. A plánuje také investovat asi devět milionů do přestavby infekčního pavilonu. „Chceme vybudovat nový vchod včetně výtahů a únikového schodiště pro pacienty s vysoce nakažlivými nemocemi. A když získáme personál, zvýšíme počet lůžek oddělení z 20 na 40,“ vylíčil Schellong.

Kvůli koronaviru už nemocnice nakoupila řadu přístrojů, ale chce jich víc. Například čtyři plicní ventilátory, laboratorní vybavení pro testování koronaviru, CT pro diagnostiku virového zápalu plic či inteligentní vstupní bránu, která umí měřit teplotu, ale také třeba upozornit návštěvníky na absenci roušky.

Nákaza nutí ke změnám i privátní laboratoře. „Minulý týden jsme instalovali nové přístroje na testování koronaviru, které nám umožní zvýšit kapacitu ze 1 300 na asi 2 000 testů během 12 hodin. Stály 2,2 milionu. Letos už jsme do vybavení investovali asi 10 milionů,“ zmínil ředitel SPADIA LAB Martin Radina.