V kraji tak ubude dalších více než čtyři a půl tisíce starých kotlů na tuhá paliva. Ty jsou v posledních letech dominantním zdrojem znečištění. Ukazují to i první výsledky hodnocení dopadů nouzového stavu.
„Ve třetím kole kotlíkových dotací jsme měli k dispozici 500 milionů, které pokryly zhruba 3 500 žádostí. Díky navýšení o půlmiliardu tak budeme moci nakonec vyhovět dalším asi 4 600 žadatelům,“ uvedl náměstek hejtmana Jan Krkoška.
Podle hejtmanství jde o výrazný posun, protože vliv domácích topenišť na stav ovzduší rychle roste, což ukázal i nouzový stav.
„Největší podniky byly nuceny výrazně snížit produkci a zdaleka ji ještě nenastartovaly do stavu před pandemií. Přesto se hodnoty prachu v ovzduší nesnížily. Naopak, oproti stejnému období v minulých pěti letech dokonce o 6,8 procenta narostly. Potvrzuje to fakt, který není populární. Za horší ovzduší si můžeme sami,“ řekl hejtman Ivo Vondrák.
Továrny stály, lidé byli doma a topili
Lidé pracovali z domu a v chladnějším období museli topit celé dny. Ač byly rozptylové podmínky letos od 16. března do 19. dubna srovnatelné s pětiletým průměrem, průměrná koncentrace prachu byla v těchto pěti týdnech nouzového stavu oproti průměru vyšší. Na venkově, ale i na městských stanicích.
Odborníci na kvalitu ovzduší z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dopady nouzového stavu na kvalitu ovzduší právě zpracovávají. Obecné závěry už jsou k dispozici, podrobnější regionální výsledky budou následovat.
„Obecně, ale i pro náš region platí, že při výskytu nepříznivých rozptylových podmínek zvýšení emisí z lokálního vytápění přispělo při ochlazení k nárůstu koncentrací suspendovaných částic. Tyto meteorologické situace se vyskytly převážně v druhé polovině března a v dubnu,“ sdělila vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravské pobočky ČHMÚ Blanka Krejčí.
Za deset let se vliv kotlů zvýšil dvojnásobně
Dodala, že kromě toho, že lidé zůstali doma a více topili, kvalitu ovzduší ovlivnily i jarní zemědělské práce a sezonní nárůst pylů, koncem března také dálkový transport. Nárůst koncentrací polétavého prachu v ovzduší byl výraznější než potenciální pokles kvůli útlumu dopravy. K omezení nepřetržitých technologických procesů v těžkém průmyslu v regionu nedošlo.
Význam vlivu lokálních topenišť na kvalitu ovzduší v kraji roste dlouhodobě. Zatímco v roce 2008 se kotle na znečištění podílely 34 procenty, v roce 2016 už to bylo 59,5 procenta. Pro rok 2018 pak hejtmanství uvádí 72 procent.
„Podíl primárních emisí suspendovaných částic z lokálních zdrojů v aglomeraci Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko v posledních letech stoupá úměrně se snížením podílu průmyslových emisí. Zvyšuje se tak potřeba zacílení opatření směrem k těmto typům zdrojů,“ potvrdila Blanka Krejčí z ČHMÚ.