„Opavské meteority vystavujeme jen ojediněle při významných příležitostech. Návštěvníci je teď mohou spatřit při výročí sta let od jejich objevení,“ uvedl mluvčí opavského muzea David Váhala.
Kameny z vesmíru ukrývá speciální bezpečnostní vitrína, jejíž klíče spočívají v trezoru. Meteority totiž patří k nejvzácnějším českým exponátům.
Venuše, hlava Kelta a meteorit. Výstava ukazuje unikáty poprvé pospolu |
Jejich význam podtrhuje i fakt, že byly v roce 2014 při příležitosti 200. výročí českého muzejnictví právě ony společně s Věstonickou venuší a hlavou Kelta ze Mšeckých Žehrovic součástí putovní výstavy Unikáty zemských muzeí.
Meteority našli dělníci v červenci 1925 při odkopu materiálu pro Lundwallovu cihelnu v Opavě-Kylešovicích. Nápadně těžké kameny, tvořené převážně železem, objevili asi v metrové hloubce. Téměř stejné složení jednotlivých želez nasvědčuje tomu, že jde o úlomky jednoho tělesa.
Unikátní jsou však okolnosti nálezu. „Meteoritická železa ležela v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců. Stáří lokality s pazourkovými nástroji je datováno přibližně do doby před 18 tisíci lety,“ upřesnil mluvčí Váhala.
Nikde jinde ve světě se meteority v souvislosti s tak starým lidským osídlením neobjevily. Jak ukázaly analýzy, vesmírnými kameny si tehdejší lovci obložili ohniště.
Pod dohledem policie v Olomouci vystavují unikátní kylešovické meteority |
Původně měly všechny fragmenty červenohnědou až rezavě hnědou povrchovou kůru, jež se od nich snadno lupenitě odlučovala. „Vznikla při průletu želez atmosférou. Složená byla z hydroxidů železa a místy byla až půl centimetru silná,“ dodal Váhala.
V geologické podsbírce muzea jsou meteority nejstarším bezpečně datovaným nálezem. Lidé si je mohou prohlédnout v Historické výstavní budově muzea do konce srpna.
