Kůrovcová kalamita na Bruntálsku skončila, vrcholí masivní výsadba stromků

  17:04
Těžba dřeva se na Bruntálsku vrací k normálu. Kůrovcová kalamita skončila. Lesní správci mají první statistiky, kolik dřeva kvůli ní vzalo za své. V oblasti zároveň padají rekordy ve výsadbě stromků, která právě vrcholí.

Kůrovcová kalamita na Šternbersku a Bruntálsku. (2018) | foto:  Petr Topič, MAFRA

V lesích města Krnova už sázení přesáhlo trojnásobek letitého průměru. „Průměr zalesňování do roku 2014 činil 16 hektarů za rok. Od roku 2015 je to už 50 hektarů,“ uvedla mluvčí krnovské radnice Dita Círová. „Hlavní starostí je obnovit holiny po kůrovcové těžbě a zajistit tam následnou péči – ožínání a nátěr proti okusu zvěří.“

Číslo dál roste, už loni krnovští hospodáři zalesnili přes 70 hektarů pasek. Kůrovec totiž městu, jež má v součtu 1 671 hektarů lesních ploch, vzal všechny smrčiny. 

Padly mezi roky 2015 a 2020, kdy se objem těžby v součtu rovná polovině celkové těžby za bezmála třicetiletou existenci tamní lesní správy.

„Roční průměr těžby se zvýšil z 15,9 tisíce metrů krychlových v roce 2014 na šedesát tisíc po roce 2015. Přičemž jen v roce 2017 bylo vytěženo 125,8 tisíce metrů krychlových,“ vyčíslila Círová.

Také na Rýmařovsku jsou smrčiny pryč. Na maximu těžby byla tamní společnost Spojené lesy, jež se stará o lesní porosty Rýmařova a obcí v okolí, v roce 2019, kdy těžila desetinásobek běžné roční těžby před kalamitou. „Od tohoto roku se situace uklidnila. Nastupuje období, kdy vrcholí výsadba, je opravdu masivní,“ popsal Jan Rapouch, jednatel Spojených lesů.

Konec obřích objemů těžby potvrzují i Lesy České republiky. „Na Bruntálsku byly nejnáročnější roky 2016, kdy byl vrchol objemu zpracovaného dříví, a 2018. Od té doby dochází k poklesu. Letos půjde o objemy v řádu jednotek tisíců metrů krychlových, což je objem odpovídající zvýšenému stavu,“ informoval zastupující mluvčí Lesů České republiky Martin Zajíček.

Na vrcholu těžby se na plochách státního podniku v oblasti těžilo až 200 tisíc kubíků ročně. Teď je na vrcholu zalesňování. Loni tam Lesy České republiky obnovily 1 380 hektarů, letos už dalších 478. „V letech před kalamitou se zde ročně obnovovalo mezi 120 až 200 hektary,“ dodal Zajíček.

Smrk nahrazují jiné dřeviny

Smrk na Bruntálsku tvořil 85 procent lesů. Už nikdy se tam v takové míře neobjeví. Sázejí se buky, smrky, modříny, břízy, olše a javory.

„Žádoucí by bylo i větší zastoupení jedle. Je ale stínomilnou dřevinou, nemá na velkých holinách optimální podmínky a trpí vymrzáním. Jedli bychom chtěli vysazovat až následně jako podsadbu pod přípravný porost u ploch, které samy zarůstají jeřábem, břízou a osikou,“ řekl Ivan Vrátný, jednatel krnovské lesní správy.

Správci u výsadby stromků i následné péče narážejí na nedostatek pracovníků. Spolupracují proto i s dobrovolníky, kteří několik let po sobě obnovují lesy například v okolí Města Albrechtice, opravují například oplocenky kvůli zvěři. „Přemnožená spárkatá zvěř je velkým problémem. Co není chráněné, zničí,“ uvedl Jiří Beneš, vedoucí dobrovolnických týdnů Hnutí Duha.

Za čtyři sezony, kdy se do oblasti vrací, vidí velký posun. „Spousta holin zarůstá přirozeně pionýrskými dřevinami – břízou, javorem, jeřábem. Další se sázejí. Někde jsou už i dvoumetrové stromy,“ popsal.

Roste i počet dobrovolníků. „Každý rok máme převis. Teď děláme v létě osm týdenních turnusů a od příštího roku uvažujeme, že jich bude dvojnásobek.“