„Je to šikanózní návrh. Jde o konkurenční boj, kdy jsme pro jednoho z navrhovatelů, společnost Kongresy CZ, byli soupeřem při výběrových řízeních, v nichž jsme byli úspěšnější,“ tvrdí Krplová.
„A společnost Kongresy CZ a Peak Consult, která insolvenční návrh podala, mají stejného majitele, pana Pavelce,“ upozornila.
Další problematickou částí insolvenčního návrhu je podle Marcely Krplové fakt, že s firmami, které uhrazení pohledávek požadují, nikdy neobchodovala. „Jde o překoupené pohledávky, s těmi firmami jsme nikdy neobchodovali,“ konstatovala.
Pavelec: O konkurenční boj nejde
Milan Pavelec nepopírá, že pohledávky odkoupil. Odmítá ovšem, že by šlo o konkurenční boj.
„Pohledávky jsem koupil od původního věřitele, těch faktur je více. O tom, že jde o skutečné faktury, vypovídá i to, že dlužník část z nich v minulosti již zaplatil,“ odmítá výhrady Pavelec.
Sám tvrdí, že o konkurenční boj jít ani nemůže. „Společnost Peak Consult a Agentura Orange si nijak nekonkurují,“ prohlásil.
U společnosti Kongresy CZ, která mu také patří, už ale možné konkurenční vazby po přímém dotazu připustil. „Kongresy CZ mají svou klientelu. A akce, které pokrýváme, si moc nekonkurují,“ dodal.
Insolvenční návrh má podle majitelky Agentury Orange a jejích právníků více vad. Jednou z nich je, že se celková pohledávka uměle rozdělila mezi dvě firmy. To je pro průběh insolvenčního řízení důležité, dlužník by měl podle insolvenčního zákona mít více věřitelů.
„K rozdvojení pohledávky jejím částečným postoupením mělo dojít dne 20. 7. 2020, tedy méně než šest měsíců před podáním insolvenčního návrhu,“ stojí ve vyjádření Agentury Orange k insolvenčnímu návrhu.
Podmínky případu prozkoumá soud
Zákon přitom vyžaduje, aby k rozdělení pohledávek došlo dříve a věřitel dlužníka kontaktoval. To se však podle vyjádření agentury nestalo.
„S paní Krplovou jsem jednal,“ odmítá tvrzení Pavelec. Krplová přesto trvá na tom, že jde o šikanózní návrh.
Ty nejsou v českých insolvenčních řízeních ničím výjimečným. „Kverulace v insolvenčních řízeních se množí z mnoha stran. Ale vždy záleží na konkrétních podmínkách daného řízení,“ potvrzuje statistiku Eva Hepperová, předsedkyně Spolku moravských insolvenčních správců.
Ke konkrétnímu případu se vyjadřovat nechtěla, obecně podle ní platí, že o všem musí rozhodnout soud.
„Insolvenční návrh, kdy jsou závazky rozděleny, se obecně podat dá, důležité pak je, aby soud zjistil, zda při podání záměru nešlo o nepoctivý záměr, musí prozkoumat podmínky případu,“ dodala.