Stěžejní částí prohlášení je hlavně druhá část věty o zrušení územních rezerv v dotčených obcích. V místech vyhrazených případné stavbě kanálu se totiž nesmělo stavět a uzávěra často brzdila rozvojové plány obcí.
„Dojde-li ke zrušení územní rezervy ze strany státu a následně ke změně našeho územního plánu, bude možné pozemky využít pro rekreaci, k bydlení, pro dopravní infrastrukturu a ke zlepšení ochrany přírody. Odstraní se i kolize s plánovanou výstavbou lávky přes Olši poblíž soutoku s Odrou,“ přiblížil možné přínosy změny starosta Bohumína Petr Vícha.
Podle bohumínského starosty však případné rozhodnutí vlády nepřinese změny hned. „Celý proces změn bude trvat několik let,“ varuje.
To potvrzuje i Nikola Birklenová, mluvčí krajského úřadu. „Aby se změny mohly uvést do praxe, musí se nejdříve revokovat usnesení vlády a aktualizovat Politika územního rozvoje ČR. Teprve pak bude možné vypustit územní rezervu ze zásad územního rozvoje kraje a územních plánů dotčených obcí,“ vysvětlila mluvčí.
Pro kraj samotný by zastavení projektu D–O–L příliš neznamenalo.
„Mnohem zásadnější než splavnění Odry je modernizace železniční dopravy a výstavba vysokorychlostních tratí. Výstavba kanálu nebyla klíčová, a tak proti jejímu zrušení vystupovat nebudeme,“ komentoval plán hejtman Ivo Vondrák.
Proti stavbě kanálu dlouhodobě vystupoval ostravský magistrát. „Případné zrušení územní rezervy rozhodně vítáme,“ přivítal chystanou změnu ostravský primátor Tomáš Macura. „Pro město by zastavení přípravy megalomanského projektu znamenalo například odstranění hrozby nevratného poškození vzácného ekosystému Odry a jejích meandrů a konec možnosti ohrožení strategického rezervoáru pitné vody v Nové Vsi.“
Konec blokování výstavby
Případný konec uzávěry vítají také v menších obcích na Novojičínsku na plánované trase kanálu.
„Určitě bychom byli hodně rádi, hlavně majitelé pozemků, které leží v té zóně,“ reagoval na informaci o možném zrušení stavební uzávěry Tomáš Horut, starosta Bernartic nad Odrou. „Těm uzávěra blokuje výstavbu domů, nemohou tedy své pozemky využívat tak, jak by mohli. Z hlediska obce stavební uzávěra nijak zvlášť nevadila.“
Podobně reagoval i Václav Kološ, starosta Petřvaldu na Moravě. „Nic lepšího se nemohlo stát, kanál byl megalomanská věc. Plánovaná trasa kanálu ale naštěstí vedla mimo obec, takže nás uzávěra nesvazovala.“
A podobně by se neměly případné změny týkat ani Studénky nebo Bartošovic.
Velké změny nečeká ani Jan Klečka, ředitel CHKO Poodří. „V roce 2017 se plocha CHKO upravovala, většina území, kterým by měl vést kanál, se nás nyní nedotýká, nic se tím tedy pro nás nemění,“ řekl.
Konec splavnění Odry do Ostravy nejistý
Z koaliční dohody ale nevyplývá, zda se konec kanálu D–O–L týká i jeho kratší verze, tedy propojení Ostravy s Polskem. Oslovené strany budoucí vládní koalice se na tomto zatím podle všeho neshodly.
„Kanál nepodporujeme v žádné podobě. Koalice SPOLU měla už ve svém programu jasně a zřetelně definováno: Namísto megalomanského projektu kanálu chceme plošné budování propojené dopravní sítě,“ reagoval na dotaz redakce Vladan Vaněk, mluvčí TOP 09.
„Text zahrnuje i plánované splavnění Odry v úseku Bohumín - Ostrava. Ušetřených 16 miliard korun nalezne lepší využití například při investicích do nákladní železniční dopravy,“ reagoval podobně Ondřej Polanský, lídr pirátského resortního týmu Doprava.
Podle vyjádření Tomáše Pergla, mluvčího STAN, ale není stanovisko budoucí koalice úplně jasné.
„Shodli jsme se na ukončení megalomanského projektu kanálu D–O–L. Co se týče projektu vodního propojení Ostravy s Polskem, to je věc k podrobnější diskusi s odbornou veřejností i občany dotčených území,“ napsal.
Mluvčí ODS a KDU-ČSL na dotaz redakce nereagovali.