Hlídač státu slezské město v Indexu korupčního rizika, takzvaném K-Indexu, zařadil do poslední kategorie F (na stupnici od A do F, kde A je nejlepší), tedy mezi nejhorších pět procent hodnocených organizací a měst.
Hlídač státu si pomocí K-Indexu klade za cíl analyzovat transparentnost, dodržování zákona a nakládání s veřejnými penězi.
Veřejnou správu a státní firmy hodnotí v deseti kategoriích a Karviné dal nejhorší hodnocení ve dvou z nich a následně i ve výsledné známce.
Proti postupům organizace se na minulém zastupitelstvu ohradil karvinský primátor Jan Wolf. „Na první přečtení to může působit, že jsme tady všichni za zlořády. Ale pak si člověk rozklikne jednotlivé zadavatele, se kterými pracuje zřejmě nějaký robot, a zjistí, že ta ‚dutá hlava‘ absolutně nezohledňuje některé věci,“ ulevil si Wolf.
Primátor: Trest za to, že jsme se snažili zúročit peníze
Ten se například pozastavil nad vyhodnocením kategorie „Koncentrace zakázek do rukou malého počtu dodavatelů“. V ní dostala Karviná nejhorší hodnocení za to, že malé množství dodavatelů dostává většinu peněz.
„Na prvních dvou místech jsou Česká spořitelna a Komerční banka. Robot nebere v potaz, že to není zakázka, ale že to jsou volné finanční prostředky, které jsme v dobré víře umístili do bank, aby na nich město vydělalo nějaké úroky. Takže mimo jiné i za to, že jsme se peníze snažili zhodnotit, jsme mezi pěti procenty nejhůře hodnocených měst,“ podotkl primátor.
Wolf posléze rozporoval hodnocení v některých dalších kategoriích, načež na prosincovém jednání oznámil, že je připraven podat na neziskovou organizaci žalobu. To se doposud nestalo.
„Město aktuálně vyjednává se zaměstnanci Hlídače státu o těchto zkreslených způsobech vyhodnocování. Pokud se systém nezmění na objektivní, je podání žaloby na poškozování jména statutárního města Karviné stále aktuální,“ uvedl mluvčí karvinské radnice Lukáš Hudeček.
K-index
 Michal Bláha z Hlídače státu. |
Podle zástupce neziskovky Michala Bláhy zvažuje Hlídač státu do budoucna úpravu metodiky v primátorem kritizovaném bodu. „A sice, že by se nepočítalo s celkovou částkou, kterou města do bank vkládají, ale jen s výsledným úrokem. Takto je to možná vůči Karviné trochu přísné, nicméně jde jen o jednu z kategorií, která by město sama o sobě celkově nezařadila do nejhorší kategorie F,“ řekl Bláha.
Ten zároveň i v případě vkládání prostředků města do bank spatřuje korupční riziko. „Člověk by se měl ptát, proč byly volné finanční prostředky rozděleny především mezi tyto dvě banky, zda tomu předcházela soutěž a zda z toho hypoteticky někdo nemůže mít následně osobní prospěch při řešení soukromých záležitostí v těchto peněžních ústavech,“ podotkl.
Karvinští volbu bank zdůvodňují konzervativním přístupem a sázkou na ověřené partnery. „S institucemi jako Česká spořitelna a Komerční banka město spolupracuje dlouhodobě, má u nich své účty a využilo mixu nejlepších podmínek a nejnižší míry rizika,“ reagoval Lukáš Hudeček.
Další města v Moravskoslezském kraji dopadla v analýze lépe. Krajská metropole Ostrava si například vysloužila známku D, Krnov a Havířov získaly průměrné hodnocení C, Nový Jičín, Bohumín, Opava, či Orlová dostaly B.