Jejich ukončení by totiž ve výsledku mohlo znamenat i existenční problémy pro hutě napříč kontinentem, včetně těch v České republice. 

A největší hutě v republice se nachází právě v Moravskoslezském kraji. „Přestože se situace v ocelářském sektoru v posledních měsících zlepšila, ocelářství bylo od roku 2018 v krizi, která přinesla propad poptávky i cen,“ komentovala situaci v oboru Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti Liberty Ostrava.

A přidala se i její kolegyně Petra Macková Jurásková, mluvčí Třineckých železáren, podle níž by se případný konec ochranných opatření místních firem každopádně dotkl.

„Kvóty jsou důležité pro ochranu evropského trhu před přílivem oceli ze třetích zemí,“ vysvětlila mluvčí železáren. „Situace, kvůli níž byla ochranná opatření zavedena, podle nás stále trvá, ať už jde o globální nadkapacitu výroby oceli, zavedení cel v USA, či neférové praktiky třetích zemí a nebezpečí skokového navýšení dovozu ocelářských výrobků do zemí EU.“

Zdejším ocelářům vadí hlavně fakt, že zatímco oni musí plnit náročné ekologické požadavky Evropské unie, jejich konkurenti z jiných kontinentů takové vícenáklady nemají, a mohou tak prodávat ocel za nižší cenu.

„Nezmizely ani neférové obchodní praktiky a protekcionismus třetích zemí, globální nadkapacita s těžištěm v Číně či hrozba skokového navýšení objemu ocelářských výrobků dovážených do EU při neprodloužení,“ přidal další výhrady Daniel Urban, předseda představenstva Ocelářské unie.

Například dovozní cla ve Spojených státech dosahují 25 procent.

Zástupci evropských států se nakonec na prodloužení ochranných opatření o další tři roky shodli. Do poslední chvíle ale nebylo jasné, jak bude kdo hlasovat. A nebylo to jasné ani u České republiky. 

Evropské ocelářství zeštíhluje

Na dotaz redakce MF DNES, jak bude zástupce vlády postupovat, oslovení úředníci ministerstva průmyslu neodpověděli.

„Evropská komise, která se původně stavěla k prodloužení souvisejících ochranných opatření hodně kriticky, nakonec změnila názor a doporučila je prodloužit na další tři roky,“ přiblížil pozadí hlasování Dmitrij Ščuka, generální ředitel společnosti Vítkovice Steel.

„Před pátečním hlasováním vyvinuli zástupci automobilového průmyslu horečnou aktivitu, aby to rozhodnutí zvrátili ve svůj prospěch, tedy k ukončení opatření. To se naštěstí nestalo. Výrobci aut přitom taktně mlčí o tom, že na rozdíl od ocelářů naplno využívají výhod plošného desetiprocentního dovozního cla, které je chrání před dovozy.“

Evropské ocelářství se rok od roku zmenšuje. Ubývají hutě, vypínají se vysoké pece, ubývá i zaměstnanců. A výrazně se propadá i unijní bilance zahraničního obchodu s ocelí a ocelářskými výrobky.

„Evropští oceláři od roku 2018 investovali přibližně 23 miliard eur do zefektivnění výroby a posílení konkurenceschopnosti. Z evropských hutí za stejnou dobu odešlo přibližně 14 tisíc zaměstnanců,“ konstatoval Daniel Urban.